Čtvrtá tchajwanská krize
Čtvrtá tchajwanská krize byla obdobím zhoršujících se vztahů mezi Čínskou republikou na Tchaj-wanu a Čínskou lidovou republikou, které se vyznačovalo častými narušeními tchajwanského vzdušného prostoru letectvem Čínské lidové osvobozenecké armády (PLAAF). Od začátku roku 2021 čínské letectvo provádělo narušující přelety nad tchajwanskou identifikační zónou protivzdušné obrany (ADIZ); 12. dubna se desátého narušení čínského vzdušného prostoru zúčastnilo 22 čínských vojenských letadel, včetně 14 stíhacích letounů Shenyang J-16, čtyř stíhacích letounů Chengdu J-10 a čtyř bombardérů Xian H-6. K těmto narušením vzdušného prostoru docházelo od září 2020, kdy čínská letadla obvykle přelétávala nad čínským vzdušným prostorem v trojicích, ale od dubna začala Čína sporadicky vysílat větší počet letadel do identifikační zóny Tchaj-wanu. Dne 4. října 2021 přeletělo nad tchajwanským vzdušným prostorem 52 čínských letadel, což bylo dosud největší narušení tchajwanské územní suverenity. V reakci na to byl 7. října na Tchaj-wan vyslán kontingent vojáků amerických speciálních sil, aby v napjaté situaci s Čínou vycvičil tchajwanské síly. 10. října tchajwanská prezidentka Tsai Ing-wen ve svém projevu slíbila, že bude hájit suverenitu Tchaj-wanu a demokratické normy, což vyvolalo kritiku ze strany čínské vlády. Čína tvrdila, že snaha o nezávislost Tchaj-wanu zavírá dveře k dialogu. Mezitím tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu 4. října prohlásil, že Tchaj-wan se připravuje na válku s Čínou a že Čína provádí infiltrační operace s cílem vytvořit „kumpány uvnitř Tchaj-wanu“ a zapojit se do dezinformačních kampaní a hybridní války. Současně ministr obrany Chiu Kuo-cheng 5. října prohlásil, že Čína má schopnost okamžitě napadnout Tchaj-wan a že bude zcela připravena zahájit invazi do tří let. Dne 23. prosince Spojené státy a Japonsko schválily plán společné vojenské operace v reakci na možnou „tchajwanskou nouzovou situaci“, v rámci které by byly americké námořní pěchoty nasazeny na ostrovy Ryukyu poblíž Tchaj-wanu, zatímco japonské síly sebeobrany by poskytovaly logistickou podporu, jako je dodávka munice a paliva.
Vztahy se dále zhoršily 23. května 2022, kdy prezident Joe Biden slíbil, že v případě invaze Číny bude Tchaj-wan bránit americkou armádou, čímž porušil dosavadní politiku strategické nejednoznačnosti Spojených států. Dne 2. srpna 2022 předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosi během své cesty po Asii nečekaně navštívila Tchaj-wan, čímž dala najevo „neochvějný závazek Ameriky podporovat živou demokracii Tchaj-wanu“. Tato cesta nebyla oficiálně podpořena Bílým domem a americká armáda varovala před načasováním této návštěvy. Kromě toho národní bezpečnostní poradce John Kirby varoval, že Čína by mohla reagovat raketovým útokem v blízkosti Tchaj-wanu nebo provést jiné vojenské akce, aby dala najevo nesouhlas čínské vlády. Čína oznámila, že ve dnech 4. až 7. srpna 2022 uspořádá v blízkosti Tchaj-wanu „cílené vojenské operace“ (vojenská cvičení), která budou zahrnovat letecká a námořní cvičení na severu a střelbu na dlouhou vzdálenost i testy raket u pobřeží Tchaj-wanu, zatímco u pobřeží Tchaj-wanu byly rozmístěny 4 americké válečné lodě, aby zajistily, že Čína nebude proti Tchaj-wanu podnikat odvetné kroky za návštěvu Pelosiové. Čínská vojenská cvičení měla demonstrovat schopnost Číny odříznout Tchaj-wan, protože se konala u všech břehů ostrova. Pět čínských balistických raket dopadlo do výlučné ekonomické zóny Japonska, což byl první případ tohoto druhu; současně bylo odpáleno 11 balistických raket Dongfeng do vod u severního, jižního a východního pobřeží Tchaj-wanu.
Krize pokračovala i v roce 2023, kdy Čína v reakci na setkání Tsai Ing-wen s předsedou Sněmovny reprezentantů USA Kevinem McCarthym uspořádala od 8. do 10. dubna 2023 vojenská cvičení kolem Tchaj-wanu. Americký ministr zahraničí Antony Blinken navštívil v červenci 2023 Čínu ve snaze zajistit trvalý mír. Dne 30. července 2023 však Spojené státy oznámily balíček vojenské pomoci pro Tchaj-pej v hodnotě 345 milionů dolarů, když Tchajwanci sledovali šest čínských válečných lodí ve vodách u svých břehů. Čínský mluvčí Chen Binhua kritizoval USA za to, že z Tchaj-wanu udělaly „pudrák a muniční sklad“, a řekl, že vojenská pomoc USA Tchaj-wanu nezabrání jeho vůli sjednotit ostrov.
Dne 6. srpna 2023 Čína u příležitosti 96. výročí založení Čínské lidové osvobozenecké armády (PLA) zveřejnila osmidílný dokumentární seriál o přípravách PLA na útok na Tchaj-wan, ve kterém předvedla své cvičení „Joint Sword“ (Společný meč), během kterého demonstrovala svou schopnost provádět přesné údery na Tchaj-wan. V tomto dokumentárním filmu se vojáci ČLA z různých divizí zavázali, že v případě potenciálního útoku na Tchaj-wan obětují své životy, včetně použití vlastních těl k vyčištění bezpečné cesty pro vylodění sil pomocí vyhození tchajwanských námořních min do vzduchu, a také slíbili, že pokud jejich piloti vyčerpají veškerou munici, použijí své stíhací letouny jako poslední rakety. V roce 2023 také došlo k nárůstu počtu stíhání čínských špionážních případů na Tchaj-wanu, jejichž počet za celý rok dosáhl 16.
V roce 2024 došlo k dalšímu zhoršení vztahů. Dne 19. března 2024 Tchaj-wan potvrdil, že americké jednotky cvičily tchajwanskou armádu na odlehlých ostrovech, včetně Kinmenu, které by se v případě konfliktu se sousedem ocitly v první linii. Následující den tchajwanský ministr zahraničí varoval, že Čína vybudovala obrovské vojenské základny na třech ostrovech obklopujících hlavní tchajwanské území v Jihočínském moři, Itu Aba (Taiping). Toto oznámení přišlo jen několik dní poté, co Čína a Filipíny vstoupily do nebezpečného patu v této oblasti.
Dne 3. dubna 2024 vstoupilo více než 30 bojových letadel čínského letectva do tchajwanského vzdušného prostoru, zatímco devět válečných lodí čínského námořnictva bylo zaznamenáno v okolí Tchaj-wanu. V reakci na toto porušení byla nasazena tchajwanská armáda; téhož dne Filipíny oznámily, že budou reagovat na jakékoli čínské pokusy o narušení zásobování svých vojsk v Jihočínském moři. V návaznosti na neúspěšnou íránskou ofenzivu dronů proti Izraeli ve stejném měsíci bylo oznámeno, že čínská armáda mění své plány na invazi na Tchaj-wan, aby zohlednila převahu západních systémů protivzdušné obrany.
Dne 23. května 2024 zahájila Čína kolem Tchaj-wanu rozsáhlá vojenská cvičení, při nichž poprvé simulovala totální invazi. Tato cvičení byla svolána v reakci na inauguraci tchajwanského nacionalisty Williama Laiho jako prezidenta Tchaj-wanu a Tchaj-wan na to reagoval mobilizací své armády.
Další informace: 142. (7. bádenská) pěchota.