Benedict Mac Coluim

Benedict Mac Coluim byl obyvatelem Londýna a stoupencem Liberální strany, který v průběhu 60. let 19. století žil v samotném srdci metropole, v City.

Jako zastánce liberálů v éře Williama Gladstona se Mac Coluim pravděpodobně pohyboval v prostředí, které vřelo reformními myšlenkami. Šedesátá léta 19. století byla pro Británii obdobím zásadních společenských změn, vrcholících reformním zákonem z roku 1867, který výrazně rozšířil volební právo mezi městské dělnictvo. Pro muže jeho postavení v City to znamenalo účast na debatách o volném obchodu, individuální svobodě a postupném odbourávání starých aristokratických privilegií. Londýnská City, kde Mac Coluim sídlil, procházela v této dekádě neuvěřitelnou proměnou. Zatímco nad hlavami obyvatel rostly saze z průmyslových komínů, pod jejich nohama se začal budovat ambiciózní systém londýnské kanalizace pod vedením Josepha Bazalgetta. Život v této čtvrti byl tehdy fascinujícím kontrastem mezi nepředstavitelným bohatstvím finančního světa a všudypřítomným hlukem probíhající modernizace, včetně výstavby první podzemní dráhy na světě. Jméno „Mac Coluim“ naznačuje skotské nebo irské kořeny, což v tehdejším Londýně nebylo neobvyklé. Jako příslušník diaspory v srdci impéria mohl Benedict pociťovat specifické napětí mezi svou kulturní identitou a loajalitou k britskému politickému systému. Právě liberálové byli v té době stranou, která se začínala citlivěji stavět k otázkám samosprávy (Home Rule) a náboženské tolerance, což by pro muže s jeho rodovým jménem bylo nepochybně klíčové téma. Večery v 60. letech 18. století Benedict pravděpodobně trávil v zakouřených londýnských klubech nebo kavárnách v blízkosti Fleet Street, kde se nad čerstvými výtisky novin projednávala zahraniční politika, od Americké občanské války až po sjednocování Itálie. Byl to svět, kde se u sklenice portského vína rodily základy moderní demokracie a kde lidé jako on tvořili páteř rostoucí střední třídy, která věřila v pokrok a sílu rozumu.

Další informace: 141. pěší, 131. illinoiský pěší pluk.

1867BenedictColuimhistorie