Brayton V Manion

Brayton V. Manion a "Krvavá čtrnáctá" Brayton V. Manion (narozen 1831) byl americký voják, který během americké občanské války sloužil v řadách 14. indianaského pěšího pluku (14th Indiana Infantry Regiment) v dresu Unie. Jeho osud se protnul s dějinami v září roku 1862, kdy se zúčastnil bitvy u Antietamu, dodnes nejkrvavějšího dne v dějinách Spojených států. Manionův pluk, přezdívaný díky své neohroženosti „Gibraltarská brigáda“, patřil k elitním jednotkám Potomacké armády. V bitvě u Antietamu se Manion se svými spolubojovníky ocitl v samotném pekle bojů u Sharpsburgu. Jejich úkolem bylo prorazit střed konfederačních linií v místech, která historie navždy uchovala pod mrazivým názvem Bloody Lane (Krvavá ulička). Zde se vojáci z Indiany pod palbou z bezprostřední blízkosti pokoušeli vytlačit jižanské obránce z jejich opevněných pozic v hluboké polní cestě. Pro muže jako Manion znamenala služba v 14. indianaském pluku neustálé vystavení extrémnímu nebezpečí. Během bojů u Antietamu utrpěla jeho jednotka těžké ztráty, když se snažila udržet pozice pod křížovou palbou. Právě zde se projevila houževnatost dobrovolníků ze Středozápadu, kteří navzdory chaosu a dýmu z černého prachu odmítali ustoupit, čímž si vysloužili uznání generálů i respekt nepřítele. Příběh Braytona V. Maniona je mikrokosmem osudů tisíců „obyčejných“ mužů, kteří opustili své farmy a dílny, aby se zúčastnili konfliktu, jenž definoval moderní Ameriku. Ačkoliv o jeho životě po válce záznamy mlčí, jeho jméno zůstává pevně spjato s hrdinstvím u Antietamu, kde se v jediný den rozhodovalo o přežití Unie a kde odvaha jednotlivců v modrých uniformách nakonec zastavila invazi generála Leeho na sever.

Další informace: 153. (8. durynská) pěchota.