Haddingtonshire Regiment

Haddingtonshire Regiment Haddingtonshire Regiment byl skotský pluk britské armády, jehož nábor probíhal v roce 1759 v hrabství Haddingtonshire (dnešní East Lothian) v době probíhající sedmileté války. Odhaduje se, že řadové mužstvo pluku tvořilo ze 70–80 % přívrženci Whigů a z 20–30 % Toryové. Oficiální skotská církev (Church of Scotland) byla presbyteriánská a presbyteriánství v sobě neslo zakořeněnou radikální, antihierarchickou tradici, která často souzněla s principy Whigů. East Lothian, podobně jako většina skotských nížin (Lowlands), byl převážně presbyteriánský. Důstojnická vrstva, často tvořená vlastníky půdy nebo syny odborníků, se přikláněla k vládnoucímu whigovskému establishmentu – zejména po nedávném jakobitském povstání z roku 1745, které upevnilo podporu hannoverskému (whigovskému) režimu. Hlavním motivem pro vstup do armády byla pro mnohé prosté vojáky ekonomická nouze, která převládala nad politickým přesvědčením. Hospodářská jistota, kterou vojenská služba nabízela, přirozeně podněcovala loajalitu k aktuální whigovské vládě. Menšinu s toryovskými sympatiemi pravděpodobně tvořili jedinci z venkovských, tradičnějších oblastí nebo lidé s přežívajícími vazbami na episkopální (anglikánskou) či katolickou církev. Někteří rolníci a venkovská chudina si navzdory ekonomické motivaci mohli uchovávat tradiční, až sentimentální věrnost starým toryovským či episkopálním ideálům, ačkoliv aktivní jakobitismus byl po roce 1745 tvrdě potlačen. Hlavními náborovými centry byla místa jako Haddington (hlavní město hrabství), Dunbar, North Berwick a Tranent. Tato městská sídla obývala populace zranitelná ekonomickými výkyvy a strukturálními změnami (např. tkalci či obuvníci), pro které byla vojenská služba atraktivní cestou k zajištění stability. Náborové oddíly byly běžným jevem i na venkově, kde muži z nejchudších vrstev, často na hranici přežití, představovali hlavní zdroj lidské síly. Významně přispívaly zejména farnosti v okolí Haddingtonu, Dunbaru a Tranentu. Život nového odvedence v Haddingtonshire Regimentu nebyl žádným medem. Po složení přísahy a přijetí „králova šilinku“ následoval drsný výcvik, který měl za cíl přetvořit skotské horaly a řemeslníky v disciplinovanou součást britské válečné mašinérie. Strava byla jednotvárná, založená především na ovesných kaších, tvrdých sucharech a přídělech piva, které bylo v té době bezpečnější než často znečištěná voda. Přesto pro mnohé muže z hladovějícího venkova znamenala tato pravidelná, byť skromná strava největší životní jistotu, jakou kdy poznali. Vybavení vojáka v polovině 18. století bylo těžké a nepohodlné. Každý muž nesl mušketu s křesadlovým zámkem (vzor Brown Bess), která vážila přes 4 kilogramy, k tomu tesák, bajonet a plnou polní výstroj. Typický červený kabát s výložkami specifickými pro pluk byl sice symbolem britské moci, ale v letních měsících nebo při dlouhých pochodech skotskou krajinou se stával pro vojáky spíše břemenem. Disciplína byla vymáhána drastickými tresty, včetně bičování, což mělo zajistit, že linie v bitevním poli nekolísne ani pod přímou palbou. Nasazení pluku v rámci sedmileté války znamenalo pro muže z East Lothian možnost podívat se daleko za hranice své rodné farnosti. Sedmiletá válka je často označována za první skutečný světový konflikt, a skotské pluky tak byly posílány na bojiště v Severní Americe, Evropě i Indii. Pro vojáky z Haddingtonu to znamenalo čelit nejen nepřátelským kulkám, ale především tropickým chorobám a drsnému klimatu, které si často vyžádaly více životů než samotné bitvy s Francouzi. Domů se vracel jen zlomek původně odvedených mužů. Ti, kteří přežili a dočkali se propuštění ze služby, přinášeli do svých rodných komunit v Dunbaru či Tranentu nevídané příběhy z dálných krajů. Jejich zkušenosti a penze, pokud na ně dosáhli, postupně měnily sociální dynamiku skotského venkova. Haddingtonshire Regiment tak nezůstal jen vojenskou jednotkou, ale stal se nástrojem, skrze který se chudé vrstvy Skotska nedobrovolně, ale definitivně zapojily do budování a obrany globálního Britského impéria.

Další informace: 132. newyorský pěší pluk, 150. pěší pluk Taman.