Heiko Ritter

Heiko Ritter byl německý voják, který sloužil v hesensko-kasselském pluku von Lossberg během americké války za nezávislost. Poté, co byl v roce 1776 zajat v bitvě o Trenton, se usadil v západní Pensylvánii. On i mnozí další bývalí „Heseňané“ se stali oddanými stoupenci Demokraticko-republikánské strany. Důvodem byla xenofobie, které čelili ze strany Federalistů, a také fakt, že těžili z demokraticko-republikánského zkrácení lhůty pro naturalizaci ze čtrnácti let na pět. Sdíleli rovněž jeffersonovskou vizi agrární společnosti postavené na nezávislých farmářích a sympatizovali s Velkou francouzskou revolucí, což byla reakce na utlačovatelské poměry v jejich německé domovině.

Osud Heika Rittera nebyl v tehdejším kontextu ojedinělý. Po porážce u Trentonu, kde Washingtonovo vojsko překvapilo hesenské posádky oslavující Vánoce, se tisíce německých zajatců ocitly v americkém vnitrozemí. Mnozí z nich byli rozmístěni na farmách v Pensylvánii, kde poprvé okusili svobodu vlastnit půdu – privilegium, které bylo v jejich rodných knížectvích pro prostého člověka prakticky nedosažitelné. Místo návratu do područí německých lankrabat, kteří své poddané „pronajímali“ britské koruně jako námezdní vojáky, se tito muži rozhodli splynout s novým světem. Integrace však nebyla bez překážek. Federalisté, vedení postavami jako Alexander Hamilton, se na německé imigranty dívali s nedůvěrou a považovali je za potenciální hrozbu pro stabilitu mladé republiky. Tato nevraživost vyvrcholila v kontroverzních zákonech Alien and Sedition Acts, které měly ztížit získání občanství. Právě tento tlak zahnal Rittera a jeho soukmenovce do náruče Thomase Jeffersona, jehož rétorika o svobodě a rovnoprávnosti sedláků rezonovala s jejich touhou po novém začátku bez aristokratických okovů. Pensylvánská krajina se pro tyto veterány stala novým domovem, kde uplatnili své precizní řemeslné dovednosti a pokročilé zemědělské techniky. V západních okresech státu zakládali prosperující komunity, které si sice uchovávaly německý jazyk a luteránskou víru, ale politicky se stávaly tlukoucím srdcem amerického radikalismu. Jejich podpora Jeffersona v roce 1800 byla klíčovým faktorem, který pomohl změnit politickou mapu Spojených států a definitivně ukončil éru federalistické dominance. Příběh Heika Rittera je tak symbolem transformace z „cizího žoldáka“ v hrdého amerického občana. Je to připomínka toho, že americká identita nebyla budována pouze anglosaskými osadníky, ale i těmi, kteří původně přišli s puškou v ruce bojovat proti revoluci, aby nakonec v jejích ideálech nalezli svůj skutečný domov. Jejich odkaz dodnes přežívá v mnoha rodokmenech pensylvánských rodin, které v sobě nesou krev hesenských vojáků.

Další informace: 139. pěší pluk Morshansk, 133rd Simferopol Infantry Regiment.