Abiathar Ben Abijah

Abiathar ben Abijah (817–875 n. l.) byl židovský tesař a mistr uměleckého řezbářství, který prožil svůj život v Al-Andalusu (na Pyrenejském poloostrově pod muslimskou nadvládou). Byl synem Abijaha ben Bartholomewa a otcem Barucha ben Abiathara. Abiathar se narodil v Córdobě za vlády emíra al-Hakama I., v době, kdy se město začínalo stávat kulturním a intelektuálním centrem západního světa. Ačkoliv pocházel z rodu prostých řemeslníků, jeho talent pro práci s cedrovým a ořechovým dřevem brzy přesáhl hranice běžného tesařství. Specializoval se na výrobu složitých kazetových stropů a dekorativních mřížoví, ve kterých mistrně propojoval tradiční židovskou symboliku s nastupující islámskou geometrickou estetikou, která v té době začínala dominovat andaluské architektuře. Jeho dílna, nacházející se na okraji židovské čtvrti Judería, se stala místem setkávání učenců i stavitelů různých vyznání. Traduje se, že Abiathar vyvinul unikátní techniku impregnace dřeva vonnými oleji, díky čemuž jeho výrobky i po letech jemně voněly po santalu a citrusech. Díky této pověsti si získal přízeň i u dvora emíra Abd ar-Rahmána II., pro jehož letní sídlo údajně vyřezal sérii intarzovaných dveří, které znázorňovaly nebeské sféry podle tehdejších astronomických poznatků. Závěr jeho života byl poznamenán předáváním znalostí jeho synovi, Baruchovi ben Abiatharovi. Zatímco Abiathar byl mužem manuální zručnosti, dbal na to, aby se Baruchovi dostalo i vzdělání v matematice a filozofii. Baruch později otcovy praktické postupy sepsal do (dnes již ztraceného) traktátu o geometrii v tesařství, čímž zajistil, že Abiatharův odkaz ovlivnil andaluské řemeslo na další generace. Abiathar ben Abijah zemřel v roce 875 a byl pohřben v rodné Córdobě, zanechávaje za sebou dílo, které bylo tichým svědectvím doby "Convivencia" – soužití kultur v Al-Andalusu.

Další informace: 140. (4. západopruský) pěší, 13th Alabama Infantry Regiment.