Bosnia And Herzegovina

Bosna a Hercegovina, často nazývaná zkráceně jen Bosna, je stát ležící v srdci Balkánského poloostrova v jižní Evropě. Tato země, která byla ve středověku prosperujícím křesťanským královstvím, prošla pod nadvládou Osmanské říše (od poloviny 15. století až do počátku století 20.) výraznou transformací a přijala islám. V roce 1878 Bosnu obsadilo Rakousko-Uhersko, které ji následně v roce 1908 anektovalo. Po skončení první světové války se Bosna stala součástí Jugoslávie a ve 40. letech 20. století se konstituovala jako socialistická republika. V roce 1992 vyhlásila Bosna a Hercegovina nezávislost s hlavním městem Sarajevem, což vedlo k tragickému konfliktu se Srbskem a Chorvatskem – k bosenské válce v letech 1992–1995. Po úspěšném odtržení od Srbska a Černé Hory se Bosna a Hercegovina stala suverénním státem. Díky své bohaté kultuře a úchvatné přírodní krajině se postupně zařadila mezi vyhledávané turistické cíle. V současnosti je země rozdělena na dvě samosprávné jednotky: Federaci Bosny a Hercegoviny (známou také jako bosňácko-chorvatská Federace) na západě a ve středu země, a Republiku srbskou na severu a východě. Obě entity mají své vlastní parlamenty, které podléhají celostátním institucím. Podle sčítání lidu z roku 2013 měla Bosna a Hercegovina 3 531 159 obyvatel. Etnické složení tvořili z 50,11 % muslimští Bosňáci, z 30,78 % pravoslavní Srbové, z 15,43 % katoličtí Chorvaté a zbývajících 2,73 % připadalo na ostatní etnika (včetně Židů a Romů). Historické dědictví a osudový rok 1914 Bosna a Hercegovina hrála klíčovou roli v moderních dějinách Evropy, zejména skrze své hlavní město Sarajevo. Právě zde byl 28. června 1914 spáchán atentát na rakouského arcivévodu Františka Ferdinanda d'Este, což se stalo rozbuškou pro vypuknutí první světové války. Tato událost navždy změnila politickou mapu světa a ukončila staletou éru habsburské nadvlády v regionu. Architektura Sarajeva dodnes nese stopy tohoto období, kde se vedle sebe tyčí orientální stavby z osmanské éry a honosné budovy v rakousko-uherském stylu. Kulturní mozaika a náboženská koexistence Díky své poloze na pomezí Východu a Západu je Bosna a Hercegovina unikátním „tavícím kotlem“ kultur. Sarajevo se často přezdívá „Jeruzalém Evropy“, protože v okruhu několika set metrů zde můžete najít mešitu, katolickou katedrálu, pravoslavný chrám i synagogu. Tato diverzita se promítá i do bosenské kuchyně, která kombinuje vlivy středomořské, středoevropské a blízkovýchodní kuchyně. Tradiční jídla jako ćevapi nebo sladká baklava jsou neodmyslitelnou součástí místní pohostinnosti. Přírodní bohatství a zimní olympijské dědictví Země není fascinující pouze svou historií, ale i divokou přírodou. Dominují jí Dinárské hory, které nabízejí ideální podmínky pro zimní sporty i letní turistiku. V roce 1984 hostilo Sarajevo zimní olympijské hry, na což jsou místní obyvatelé dodnes náležitě hrdí. Kromě hor láká Bosna a Hercegovina také na smaragdové řeky, jako jsou Neretva či Una, a na své slavné vodopády (např. Kravica), které patří k nejkrásnějším v celé Evropě. Cesta k evropské integraci a moderní výzvy Dnešní Bosna a Hercegovina se nachází v procesu transformace a usiluje o plnohodnotné členství v Evropské unii. Přestože země stále čelí politickým výzvám plynoucím z jejího složitého administrativního uspořádání definovaného Daytonskou dohodou, dynamicky se rozvíjí zejména v sektoru služeb a IT. Mladá generace Bosňanů se snaží překonat stíny minulosti a budovat moderní, otevřenou společnost, která čerpá sílu ze své multikulturní identity a strategické polohy na Balkáně. Galerie Poloha Bosny a Hercegoviny na mapě Evropy. Mapa hlavních etnických skupin v bosenských provinciích. Stav populace v roce 1992.

Další informace: 123. (5. württemberský) granátnický.