Archie Oheyne

Archie O’Heyne (1712–1756) Archie O’Heyne byl americký kriminálník a zasvěcený člen Koloniálního bratrstva asasinů. Jeho život a kariéru ukončil templářský lovec Shay Cormac během tzv. „Velké čistky“ v polovině 18. století. O’Heyne patřil k té generaci asasinů, která pod vedením mentora Achilla Davenporta pevně svírala severoamerické kolonie, než se jejich vliv začal pod náporem templářů hroutit. O’Heyne nebyl typickým asketickým zabijákem v kápi. Před svým vstupem do bratrstva si vybudoval pověst obávaného gangstera v podsvětí New Yorku a Albany. Jeho schopnost pohybovat se ve stínech přístavních čtvrtí a ovládat síť informátorů z řad zlodějů a pašeráků z něj udělala ideálního kandidáta pro asasinské operace v městském prostředí. Pro bratrstvo zajišťoval především logistiku a financování skrze nelegální obchod, což mu však vyneslo cejch pouhého zločince v očích zákona i jeho nepřátel. V padesátých letech 18. století se O’Heyne stal jedním z klíčových cílů Shay Cormaca, bývalého asasina, který zběhl k templářům. Shay, jenž znal metody bratrstva zevnitř, viděl v O’Heynovi nebezpečné spojení ideologie a organizovaného zločinu. Jejich závěrečná konfrontace v roce 1756 byla symbolem začátku konce koloniální větve asasinů; O’Heyne nebyl zabit v čestném souboji na střechách, ale dopaden v jedné ze svých opevněných základen, kde jeho pouliční instinkty nestačily na Shayovu chladnou efektivitu. Smrt Archieho O’Heynea vyvolala v kriminálním podsvětí mocenské vakuum, které templáři obratně využili k upevnění vlastního vlivu nad koloniální ekonomikou. Jeho jméno bylo v záznamech bratrstva dlouho vedeno s rozporuplnými pocity – ačkoliv byl loajální věci svobody, jeho metody často balancovaly na hraně morálky, kterou se asasini snažili hájit. Dnes je připomínán jako jedna z prvních obětí Velké čistky, která téměř vymazala přítomnost asasinů z amerického kontinentu až do příchodu Connora Kenwaye.

Další informace: 13. gardová střelecká divize, 120. illinoiský pěší pluk.