Arlando Grossman

Arlando Grossman († 1935) byl židovsko-americký gangster, který ve 30. letech 20. století působil v řadách newyorského vražedného syndikátu Murder, Inc. Během událostí známých jako „Pacifikace New Yorku“ byl spolu s několika dalšími židovskými mobstery zastřelen při přestřelce s rodinou Corleonových v jednom z úkrytů Murder, Inc. na Park Avenue.

Grossman patřil k nastupující generaci „námezdních vrahů“, kteří tvořili svalovou hmotu pro širší Národní zločinný syndikát. Na rozdíl od starých struktur, které lpěly na tradičních rituálech, Arlando a jeho společníci fungovali čistě pragmaticky. Park Avenue, kde k osudnému střetu došlo, nebyla v té době jen adresou luxusních rezidencí, ale díky své anonymitě a spleti zadních vchodů také ideálním místem pro konspirační byty, kde se plánovaly ty nejtemnější operace podsvětí. Zlomový rok 1935 byl pro newyorskou mafii obdobím brutální transformace. Corleonovi, vedeni nekompromisní vizí Vita Corleona, se rozhodli eliminovat cizí elementy, které odmítaly respektovat nově nastolený řád. Grossman se ocitl přímo v křížové palbě mezi starou školou italských tradic a bezohledným, moderním stylem vraždění na zakázku. Přestřelka na Park Avenue nebyla jen osobní vyřizování účtů, ale jasným signálem, že éra nekontrolovaných nezávislých zabijáků končí. Podle policejních záznamů z té doby byla scéna v úkrytu na Park Avenue popsána jako „jatka“. Grossman byl údajně zaskočen u snídaně, což jen potvrzuje, jak efektivně a tiše dokázali vykonavatelé rodiny Corleone udeřit. Tato čistka v řadách Murder, Inc. výrazně oslabila vliv Meyera Lanskyho a Bugsyho Siegela v určité části Manhattanu a umožnila Donu Corleonovi upevnit pozice, které si rodina udržela po další desetiletí. Dnes je jméno Arlanda Grossmana vnímáno spíše jako poznámka pod čarou v krvavých dějinách New Yorku. Přesto jeho smrt symbolizuje okamžik, kdy se americký organizovaný zločin přestal tříštit na malé, nezávislé gangy a začal se formovat do podoby pevně řízených impérií. Jeho příběh zůstává mementem doby, kdy se o osudu ulic nerozhodovalo v soudních síních, ale v kouřem naplněných bytech se zataženými závěsy.

Další informace: 11. pěší divize Lutsk, 147. illinoiský pěší pluk.