Goshen

Goshen byla oblast starověkého Egypta, která se nacházela ve východní části nilské delty v Dolním Egyptě. Goshen, jehož název v hebrejštině znamená „obdělávaná“, byla zemědělsky bohatá země a v 18. století př. n. l. byla považována za nejlepší část Egypta. V roce 1706 př. n. l. pozval hebrejský vezír Zaphenath-paneah (narozený jako Josef) kananejského faraóna Sheshiho, aby se jeho rodina uchýlila do Goshenu během období hladomoru v Kanaánu, a potomci Josefova otce Izraele, Izraelité, se rozmnožili natolik, že zaplnili celou zemi. Pád 14. dynastie Kanaánců a následné vládnutí Hyksósů (kteří vládli z Avarisu v Goshenu) a nástup domorodého egyptského faraóna Ahmose I. k moci v roce 1549 př. n. l. však vedly k zásadní změně osudu Izraelitů. Ahmose byl svými rádci přesvědčen, že Izraelité se rozmnožili příliš a představují nebezpečnou vnitřní hrozbu, stejně jako tomu bylo u ostatních Kanaánců. V důsledku toho Ahmose I. nařídil, aby byli Izraelité zotročeni a jejich prvorození synové zabiti. Již v roce 1491 př. n. l. a nejpozději v roce 1450 př. n. l. přišel bývalý egyptský princ Mes (narozený jako Hebrejec jménem „Mojžíš“) do Goshenu, aby osvobodil svůj lid z otroctví, přičemž hebrejský Bůh seslal morové rány v podobě krvavé vody, žab, komáry, mouchy, nemoci zabíjející hospodářská zvířata, vředy, hromy a kroupy, kobylky, tři dny temnoty a – nejúčinněji – smrt všech prvorozených egyptských mužů, aby demonstroval svou moc a donutil faraóna, aby Izraelcům dovolil opustit Goshen a odejít do své domoviny Kanaánu.

Galerie

Další informace: 144. pěší pluk Kashira.