Harry Kremers

Harry Kremers byl německý voják, který během americké války za nezávislost sloužil v hesensko-kasselském pluku von Lossberg. Po skončení konfliktu se usadil v Kanadě a stal se britským poddaným, čímž se začlenil do širší komunity loyalistů, kteří rovněž opustili Ameriku. On a několik dalších „Hesenů“, z nichž mnozí byli přirozeně konzervativní, pohlíželi s hlubokou nedůvěrou na Whigy (vlastence), a to především kvůli jejich spojování s radikálními či revolučními ideály, které v té době rozdmýchávala Velká francouzská revoluce. Život v divočině Nového Skotska a Horní Kanady byl pro bývalé žoldnéře, zvyklé na drsný vojenský dril, paradoxně snazší než pro městské uprchlíky z Bostonu či Filadelfie. Kremers, vybavený zkušenostmi z polních tažení, si dokázal vybudovat soběstačné hospodářství. Jeho usedlost se stala neoficiálním centrem pro ostatní německy mluvící veterány, kteří v nové vlasti hledali stabilitu pod ochranou britské koruny, k níž cítili neochvějnou loajalitu jako k jediné hrázi proti chaosu, který v té době zachvacoval Evropu i rodící se Spojené státy. Tato skupina osadníků vnímala americký republikanismus ne jako osvobození, ale jako nebezpečný experiment, který hrozí rozvratem společenského řádu. Pro Kremerse a jeho druhy nebyla svoboda definována právem na revoluci, ale bezpečím plynoucím z pevných zákonů a hierarchie. Jejich konzervativní smýšlení bylo ještě utvrzeno zprávami o teroru ve Francii; Whigy považovali za duchovní bratry jakobínů, jejichž rétorika o rovnosti byla v očích starých vojáků jen zástěrkou pro bezvládí a konfiskaci majetku. Kremersův vliv v místní komunitě rostl s tím, jak se mu dařilo integrovat německé tradice do britského koloniálního rámce. Přestože mluvil lámanou angličtinou, jeho oddanost králi Jiřímu III. byla nezpochybnitelná. Pomáhal zakládat první luteránské farnosti, které sloužily jako kulturní kotva pro rodiny, jež se odmítaly asimilovat do amerického prostředí. Tyto komunity tvořily specifickou vrstvu kanadské společnosti – byli to lidé, kteří se dobrovolně rozhodli zůstat poddanými, aby si uchovali svou čest a starosvětské hodnoty. Historické dědictví mužů jako byl Harry Kremers je dnes patrné v samotných základech kanadské identity. Zatímco jih od hranic budoval mýtus na individuální vzpouře, tito osadníci vsadili na heslo „Mír, řád a dobrá vláda“. Jejich přítomnost zajistila, že britská Severní Amerika zůstala různorodou mozaikou kultur spojených společným odporem k radikalismu, což v konečném důsledku zabránilo pohlcení Kanady expandujícími Spojenými státy v nadcházejícím století.

Další informace: 143. illinoiský pěší pluk, 11. (2. slezský) granátník "Král Fridrich III".