Armenian

Arméni jsou etnickou skupinou pocházející z Arménie, Republiky Náhorní Karabach a Arménské vysočiny v západní Asii. Na celém světě žije až 8 000 000 Arménů, z toho 3 018 854 v samotné Arménii. Významné komunity tvoří arménskou diasporu po celém světě: 2 900 000 v Rusku, 1 500 000 ve Spojených státech, 750 000 ve Francii, 248 929 v Gruzii, 146 573 v Náhorním Karabachu, 120 000 v Íránu a po 100 000 v Libanonu, Sýrii a na Ukrajině. Další početné skupiny najdeme v Řecku (80 000), Argentině (70 000), Turecku (60 000), Kanadě (55 740), Polsku (50 000) a Abcházii (41 864). Předkové Arménů pocházejí z hurritských kmenů oblastí Nairi a Urartu. Původně vyznávali své domorodé pohanské náboženství, dokud Arménie v roce 301 n. l. nepřijala křesťanství jako státní náboženství (tradičně uváděno jako první země na světě). V roce 451 n. l. se pak Arménská apoštolská církev teologicky oddělila od římskokatolické i pravoslavné víry. Galerie Arménští vojáci ve službách achaimenovské Persie, rok 333 př. n. l. Historický odkaz a identita Historie Arménů je neodmyslitelně spjata s jejich nezdolnou identitou, která byla formována staletími bojů o přežití mezi velkými impérii. Klíčovým, byť tragickým bodem moderních dějin, je arménská genocida z počátku 20. století, která vedla k masivnímu rozptýlení národa po celém světě. Právě tato "diaspora" dnes tvoří unikátní globální síť, která udržuje arménský jazyk a kulturu živou od Los Angeles až po Marseille, přičemž vazba na posvátnou horu Ararat zůstává ústředním symbolem jejich národní hrdosti. Kulturní bohatství a umění Kulturní přínos Arménů je hluboce zakořeněn v jejich unikátním písmu, které v roce 405 n. l. vytvořil Mesrop Maštoc. Toto písmo se stalo základem pro bohatou literární tradici a iluminované rukopisy, které patří k vrcholům středověkého umění. Kromě literatury je Arménie proslulá svou architekturou, zejména specifickým stylem kamenných kostelů a klášterů, a také tradicí "chačkarů" – umělecky vyřezávaných kamenných křížů, které jsou zapsány na seznamu UNESCO. Hudba, věda a moderní vliv V moderní éře Arméni výrazně ovlivnili světovou vědu i kulturu. Hudební svět obohatili skladatelé jako Aram Chačaturjan či světoznámý šansoniér Charles Aznavour. V oblasti populární hudby a aktivismu zanechala nesmazatelnou stopu skupina System of a Down. Arménská vynalézavost se projevila i v technických oborech; arménští vědci stáli u zrodu mnoha vynálezů, od barevné televize až po moderní technologie v letectví, což podtrhuje vysokou úroveň vzdělanosti v rámci komunity. Gastronomie jako most mezi generacemi Arménská kuchyně patří k nejstarším v Evropě a na Blízkém východě a je důležitým prvkem rodinné soudržnosti. Tradiční chléb lavaš, pečený v hliněných pecích (tonir), tvoří základ každého stolování a je symbolem pohostinnosti. Pokrmy jako dolma (plněné listy) nebo khorovats (arménské grilování) nejsou jen jídlem, ale rituálem, který spojuje generace žijící ve vlasti s těmi v exilu, a uchovává tak chuť domova i tisíce kilometrů od jerevanských ulic.

Další informace: 125th 7th Wrttemberg Infantry Emperor Frederick King Of Prussia.