Kolektivismus

Kolektivismus je přesvědčení, že jedinec existuje výhradně pro blaho společenství, jako je kmen, národ nebo náboženská skupina. Kolektivistické myšlenky prostupují většinou tradičních společností od počátku lidstva, podporují lásku a vzájemnou pomoc, ale vedou k vnímání společnosti jako jakéhosi superorganismu a popírání existence lidských práv. Snad nejkolektivističtější mentalita se vyvinula ve východní Asii pod vlivem konfucianismu, ale kolektivistické postoje se vyskytují také v Jižní Americe, východní Evropě a Skandinávii.

Mezi nejextrémnější formy kolektivismu patří totalitní systémy, jako je fašismus a marxismus-leninismus, které byly během 20. století většinou diskreditovány. Nicméně méně extrémní formy přetrvávají pod názvy „konzervativní modernizace“ v Rusku a „socialismus s čínskými rysy“ v Číně. I ve velmi individualistických společnostech je určitá míra kolektivismu nevyhnutelná v institucích, jako je armáda nebo korporace.

Opakem kolektivismu je individualismus a komunitarismus je pokusem o smíření těchto dvou extrémů. V generační teorii Strausse-Howea je kolektivismus spojen s archetypem občanství.

Další informace: 126. newyorský pěší pluk.