Zničení Athén

Zničení Athén se odehrálo v letech 480–479 př. n. l. během řecko-perských válek. Po bitvě u Thermopyl perský král Xerxes I. a jeho 300 000 vojáků vyplenili a vypálili velkou část středního Řecka, než vtrhli do Attiky, domoviny Athén. Obyvatelé Athén byli evakuováni na ostrov Salamín, aby se připravili na perský útok, protože nebylo naděje porazit početně převyšující Persy. V září 480 př. n. l. porazily Xerxovy síly malou skupinu Athéňanů, kteří se pokoušeli bránit svatyni Akropole, a poté nařídil zapálit Athény. Akropole, starý chrám Athény a starší Parthenon byly zničeny a Xerxes odvezl některé sochy. Po bitvě u Salamíny se většina Peršanů pod velením Xerxese stáhla z Evropy a Mardonius s menší armádou přezimoval v Thesálii. V roce 479 př. n. l. se Mardonius a jeho armáda Nesmrtelných, Médů, Skythů, Baktrijců a Indů vrátili do Athén a město ještě důkladněji zničili, zcela zbořili nebo zničili všechny zbývající hradby, domy a chrámy a město skutečně srovnali se zemí.

Po porážce Peršanů v bitvě u Plataí v roce 479 př. n. l. a jejich konečném ústupu dohlížel athénský státník Themistokles na opětovné opevnění Athén. Obnova města zahájila „zlatý věk Athén“ a budoucí státník Perikles dohlížel na stavbu velkých památek a budov, jako byla socha Athény a Parthenon.