Archduke John

Arcivévoda Jan Habsbursko-Lotrinský: Reformátor a milovník Alp Arcivévoda Jan Křtitel Josef Fabián Šebestián Rakouský (20. ledna 1782 – 11. května 1859) byl členem habsbursko-lotrinské dynastie, polním maršálem Rakouského císařství a významným vojevůdcem v období napoleonských válek. Životopis Jan se narodil jako třinácté dítě císaře Leopolda II. a Marie Luisy Španělské. V září roku 1800 byl jmenován velitelem rakouské armády v Německu, avšak utrpěl drtivou porážku v bitvě u Hohenlindenu. Během války páté koalice v roce 1809 čelil vojskům Evžena de Beauharnais. Po nezdaru v bitvě u Wagramu se rozhodl ukončit svou aktivní vojenskou kariéru. V ústraní se začal intenzivně věnovat přírodním vědám, technologiím a zemědělství, přičemž jeho nejvýznamnějším odkazem v této oblasti bylo založení Technické univerzity ve Štýrském Hradci. Kromě svých vojenských tažení se arcivévoda Jan nesmazatelně zapsal do historie jako „štýrský princ“. Na rozdíl od svých bratrů, kteří se drželi striktního vídeňského dvorského protokolu, Jan si zamiloval alpskou krajinu a život prostého lidu. Stal se nadšeným alpinistou a propagátorem moderního zemědělství, čímž si vysloužil obrovskou popularitu mezi obyčejnými obyvateli Štýrska. Jeho osobní život vyvolal v císařské rodině nemalý skandál. V roce 1829 se po mnohaletém úsilí a vzdoru vůči společenským konvencím oženil s Annou Plochlovou, dcerou poštmistra z Aussee. Tento morganatický sňatek ho sice připravil o nároky na trůn pro jeho potomky, ale v očích veřejnosti upevnil jeho obraz jako muže, který upřednostňuje lidskost a lásku před dynastickými zájmy. V revolučním roce 1848 se Jan nakrátko vrátil do vysoké politiky, když byl Frankfurtským parlamentem zvolen říšským správcem (Reichsverweser) rodícího se sjednoceného Německa. Tato role však byla spíše symbolická a Jan brzy pochopil, že liberální ideály revoluce jsou v přímém rozporu s konzervativním směřováním rakouské monarchie, načež se z politického života definitivně stáhl. Janův odkaz dodnes žije v kulturní identitě Rakouska. Podporoval vznik muzeí, průmyslových spolků a škol, čímž položil základy pro modernizaci Štýrska. Jeho postava je dodnes oslavována v lidových písních a legendách jako symbol spojení mezi osvícenou šlechtou a pracovitým lidem, což z něj činí jednu z nejvíce fascinujících postav rakouských dějin 19. století.

Další informace: 109. illinoiský pěší pluk, 12. dobrovolnický pěší pluk Illinois.