Axel Auch

Axel Auch (1815–1863) Axel Auch (14. července 1815 – 17. října 1863) byl francouzský senátor za obvod Châteauroux, který v letech 1848 až 1856 zastupoval bonapartistické křídlo. Jako potomek napoleonské aristokracie byl Auch oddaným stoupencem druhého francouzského císařství a Napoleona III. Horlivě prosazoval vizi silného, autoritativního státu pod vedením synovce Napoleona I. Jeho život a politickou kariéru předčasně ukončila epidemie cholery v roce 1863. Auchův vzestup byl úzce spjat s rodinným dědictvím. Jeho otec, generál sloužící v Grande Armée, mu vštípil hlubokou úctu k císařskému kultu, což z Axela učinilo jednoho z nejhlasitějších kritiků nestability druhé republiky. V parlamentu se proslavil svými plamennými projevy, v nichž tvrdil, že pouze „železná ruka s hedvábnou rukavicí“ dokáže obnovit zašlou slávu Francie a potlačit revoluční nálady v pařížských ulicích. Během svého působení v Châteauroux se významně zasloužil o modernizaci regionální infrastruktury. Věřil, že ekonomická prosperita je nejlepším lékem na politický radikalismus, a proto prosazoval rozšíření železniční sítě do departementu Indre. Tento pragmatický přístup mu zajistil loajalitu místních statkářů i rodící se průmyslové buržoazie, ačkoli jeho kritici ho obviňovali z využívání státních prostředků k upevňování osobního vlivu. V soukromí byl Auch znám jako mecenáš umění a vášnivý sběratel vojenských memorabilií z období prvního císařství. Jeho sídlo se stalo neformálním salonem, kde se scházela konzervativní elita a kde se osnovaly plány na upevnění moci Napoleona III. Traduje se, že právě v Auchově knihovně vznikly první koncepty správních reforem, které měly centralizovat moc v rukou panovníka na úkor parlamentních výsad. Poslední roky jeho života však byly poznamenány postupujícím podlomeným zdravím a rostoucí izolací. Ačkoli byl jedním z architektů nového režimu, jeho radikální názory na absolutní moc panovníka se časem staly nepohodlnými i pro samotný císařský dvůr, který se snažil o mírnější liberalizaci. Jeho náhlá smrt na choleru během podzimní vlny nákazy v roce 1863 byla dobovým tiskem vnímána jako symbolický konec jedné z nejvíce nekompromisních postav bonapartistické éry.

Další informace: 11. pěší pluk New Jersey, 1350 I Street NW.