Boniface Girard

Boniface Girard byl měšťanem z Versailles, který se stal přímým svědkem atentátu na revolučního činitele Aloyse La Touche v roce 1793, tedy v temném období známém jako Jakobínský teror. Toho osudného rána se Girard, prostý obchodník s látkami, ocitl na místě, kde se psaly dějiny krví. Versailles, dříve symbol královského přepychu, se v té době topilo v paranoie a udavačství. Girard později ve svých pamětech vzpomínal, že vzduch byl onoho dne nezvykle těžký a tichý, jako by i samotné město vědělo, že se blíží násilný konec jednoho z horlivých zastánců revolučního pořádku. Atentát na La Touche nebyl jen náhodným aktem násilí, ale vyvrcholením narůstajícího odporu proti drastickým opatřením Výboru pro veřejné blaho. Boniface Girard popsal útočníka ne jako krvežíznivého vraha, ale jako člověka dohnaného k šílenství ztrátou rodiny a hladem. Tento pohled nabízel v tehdejší době nebezpečný kontrast k oficiální propagandě, která z La Touche dělala nedotknutelného mučedníka a z jeho vraha pouhý nástroj aristokratického spiknutí. Následky tohoto zážitku Girarda navždy poznamenaly. Jako klíčový svědek byl opakovaně vyslýchán revolučními tribunály a jen zázrakem se sám vyhnul gilotině, když odmítl svědčit přesně tak, jak si žalobci přáli. Jeho neochota ohýbat pravdu v době, kdy „pravda“ byla definována ostřím sekery, z něj v očích sousedů udělala postavu tiché rebelie, zatímco pro úřady zůstal podezřelým živlem až do pádu Maximiliena Robespierra. Dnes je jméno Bonifáce Girarda v historických análech často jen drobnou poznámkou pod čarou, přesto jeho svědectví nabízí unikátní sondu do duše běžného člověka uvězněného v soukolí velkých dějin. Jeho osud připomíná, že za každou revoluční ikonou a každým politickým atentátem stojí tichý zástup svědků, jejichž životy byly těmito událostmi navždy vykolejeny, ačkoliv se sami o moc nikdy neucházeli.

Další informace: Izraelské letecké údery v Libanonu, 13. wisconsinský pěší pluk.