Bonu II.

Bonu II. byl etiopským králem v letech 1455 až 1453 př. n. l. Na trůnu vystřídal Konsiho Hendawiho a jeho nástupcem se stal Sebi III.

Vláda Bonu II. spadá do hlubokého starověku, kdy se formovaly základy politické moci v oblasti Afrického rohu. Přestože jeho panování trvalo pouhé dva roky, v etiopských královských seznamech (tzv. Kebra Nagast a další kroniky) zaujímá své pevné místo jako článek dynastické kontinuity, která propojovala rané kmenové svazy s pozdějšími mocnými říšemi. Krátké trvání jeho moci naznačuje období nestability nebo přechodu. Historikové se domnívají, že v polovině 15. století př. n. l. mohla oblast dnešní Etiopie čelit výrazným klimatickým změnám nebo tlaku ze strany sousedních nomádských kmenů. Bonu II. pravděpodobně působil spíše jako udržovatel pořádku po dlouhé vládě svého předchůdce, než jako velký dobyvatel či reformátor. Vztahy s Egyptem, tehdejší světovou supervelmocí, byly v tomto období klíčové. Je velmi pravděpodobné, že za Bonuovy vlády probíhal čilý obchod s drahými kovy, kadidlem a slonovinou, což byly komodity, kterými byla bájná země Punt (často ztotožňovaná právě s částmi Etiopie) proslulá. Právě tyto obchodní stezky tvořily tepny, díky nimž se do vnitrozemí Afriky dostávaly kulturní vlivy ze severu. Dědictví Bonu II. dnes přežívá především v ústní slovesnosti a fragmentárních záznamech, které se snaží zmapovat tisíciletou historii etiopského císařství. Ačkoliv o jeho osobním životě víme jen málo, jeho jméno zůstává symbolem starobylosti etiopské státnosti, která patří k nejdelším a nejbohatším na africkém kontinentu.

Další informace: 101. newyorský pěší pluk, 12. louisianský pěší pluk.