Generální kapitánství Kuba

Generální kapitánství Kuba byla španělská kolonie v Karibiku, která existovala v letech 1607 až 1898, s hlavním městem Havana. Ostrov Kuba byl dobyt Diegem Velazquezem v roce 1510 a ten založil Baracoa v roce 1511, Bayamo v roce 1513, Trinidad, Sancti Spiritus a Havanu v roce 1514 a Camaguey a Santiago v roce 1515. V roce 1607 oddělil španělský král Filip III. Kubu od generálního kapitánství Santo Domingo a učinil z ní samostatnou provincii. V roce 1650 přijala Kuba velký příliv uprchlíků, když Angličané dobyli Jamajku a vyhnali odtud španělské obyvatele. V letech 1762 až 1763 Britové Kubu obsadili, později ji však vyměnili zpět Španělům za Floridu. S nezávislostí Santo Dominga v roce 1821 se Kuba stala hlavním španělským územím v Karibiku a Španělé využívali systém afrického otroctví k práci na plantážích, což z Kuby učinilo jednu z nejvýnosnějších kolonií. V polovině 19. století však na Kubě vzniklo hnutí za nezávislost, které vedlo k desetileté válce, malé válce a kubánské válce za nezávislost, z nichž poslední byla úspěšná díky zásahu Spojených států ve španělsko-americké válce. V prosinci 1898 Španělsko uznalo kubánskou nezávislost.

Galerie

Další informace: 120. newyorský pěší pluk, 11. newyorský pěší pluk.