Charles Emmanuel Iv Of Savoy

Karel Emanuel IV. Savojský Karel Emanuel IV. Savojský (1751–1819) usedl na trůn Sardinie a Piemontu v roce 1796 (v návaznosti na vládu svého otce Viktora Amadea III.). Jako příslušník vznešeného savojského rodu byl mužem mnoha tváří – na jedné straně vyhlášený bonviván a milovník venkovského života, na straně druhé hluboce zbožný asketa s pověstí přísného panovníka. Životopis Jeho panování bylo od počátku poznamenáno bouřlivými časy napoleonských válek. Karel Emanuel, přezdívaný pro svou hlubokou víru „Pobožný“, zdědil království v kritickém stavu, kdy se muselo potýkat s tlakem revoluční Francie. Přestože se snažil o reformy v zemědělství a správě země, vnější okolnosti mu nedopřály klidný rozkvět jeho panství. Život v exilu a ztráta pevniny Klíčovým zlomem v jeho životě byl rok 1798, kdy francouzská vojska obsadila pevninskou část jeho království – Piemont. Karel Emanuel byl nucen opustit Turín a uchýlit se na ostrov Sardinii, která zůstala jedinou částí říše pod jeho přímou kontrolou. Tato ztráta moci a neustálý tlak Napoleonových generálů podlomily jeho již tak křehké zdraví a prohloubily jeho melancholické sklony. Osobní tragédie a abdikace Jeho život provázela hluboká láska k manželce Marii Klotildě Francouzské, sestře popraveného Ludvíka XVI. Její smrt v roce 1802 ho zasáhla natolik, že se rozhodl vzdát koruny. Abdikoval ve prospěch svého bratra Viktora Emanuela I. a zbytek života zasvětil víře. Tento krok jen potvrdil jeho pověst panovníka, pro kterého byly duchovní hodnoty a rodinná pouta důležitější než světská sláva a moc. Vstup do jezuitského řádu Po abdikaci se Karel Emanuel usadil v Římě, kde se stal blízkým přítelem papeže Pia VII. V roce 1815, ve věku 64 let, učinil nečekané rozhodnutí a vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova (k jezuitům). Jako prostý novic strávil poslední roky života v modlitbách a tichém rozjímání v klášteře u kostela Sant'Andrea al Quirinale, čímž definitivně uzavřel svou cestu od krále k řeholníkovi. Odkaz a jakobitské nástupnictví Zajímavostí je, že po smrti kardinála Jindřicha Benedikta Stuarta v roce 1807 se Karel Emanuel stal podle přívrženců jakobitismu legitimním dědicem britského trůnu (jako potomek dcery Karla I. Stuarta). On sám si však tento nárok nikdy veřejně nenárokoval, preferoval klid klášterní cely před politickými ambicemi v Británii. Zemřel v Římě v roce 1819, kde je také pochován.

Další informace: 130th Illinois Infantry Regiment, 106. barevný pěší pluk Spojených států.