Conchobhar Dubhlaoich

Conchobhar Ó Dubhlaoich (narozen r. 339) byl ebdanský pirát, který se roku 383 n. l. zúčastnil historicky prvního zaznamenaného irského pirátského nájezdu na pobřeží římského Walesu. Jako člen kmene Ebdaniů, sídlících na východním pobřeží Irska, patřil k nové vlně mořských vlků, kteří využili slábnoucí kontroly Římanů nad provincií Britannia k drancování a získávání otroků. Tento konkrétní rok, 383 n. l., nebyl pro útok vybrán náhodou. Římský vojevůdce Magnus Maximus tehdy odvelel značnou část britských legií na kontinent, aby se pokusil uchvátit císařský trůn. Oslabená obrana pobřeží Walesu se tak stala snadným cílem pro lehké a rychlé irské čluny, známé jako curraghy. Conchobhar a jeho muži pravděpodobně operovali v oblasti dnešního Anglesey nebo poloostrova Llŷn, kde byla římská přítomnost sice hmatatelná skrze obchodní stezky, ale vojensky v té době neudržitelná. Život ebdanského korzára byl drsný a úzce spjatý s mořem. Pro válečníky jako byl Ó Dubhlaoich, nepředstavovalo Irské moře bariéru, nýbrž dálnici k bohatství. Kromě drahých kovů a dobytka byly nejcennější kořistí lidé; tito zajatci byli v Irsku prodáváni jako otroci pro práci na statcích místních králů. Je fascinující si představit, že podobné nájezdy o pár desetiletí později osudově zasáhly do života mladého chlapce známého jako Patrik, budoucího patrona Irska. O dalším osudu Conchobhara se prameny rozcházejí, jak už to u pololegendárních postav bývá. Zatímco římské kroniky vnímají tyto události jako barbarské útoky narušující Pax Romana, v irské tradici jsou tito muži viděni jako průkopníci, kteří připravili půdu pro pozdější osidlování západního pobřeží Británie irskými klany. Jeho účast na nájezdu z roku 383 tak zůstává jedním z prvních střípků v mozaice komplikovaných a často krvavých vztahů mezi keltským Irskem a romanizovaným světem.

Další informace: 118. illinoiský pěší pluk.