Count Gerold

Gerold z Dorestadu Gerold z Dorestadu (800 – 10. dubna 848) byl franský šlechtic, voják a hrabě z Dorestadu v karolinské éře. Původně vazal císaře Lothara I., později se stal ochráncem a důvěrníkem papežky Jany (vystupující jako papež Jan), s níž ho pojilo hluboké a nakonec tragické pouto. Gerold byl zavražděn v Římě na příkaz Anastasia Bibliothecaria během velikonočních oslav v roce 848, téhož dne, kdy Jana zemřela při veřejném porodu. Jeho smrt znamenala kolaps reformního křídla papežské kurie. Raný život a původ Gerold se narodil kolem roku 800 v Dorestadu v srdci Franské říše. Pocházel z urozeného, leč venkovského rodu, který pod karolinskou korunou požíval skromné moci. V mládí prošel výcvikem ve zbrani a ve feudálních povinnostech a následně vstoupil do družiny imperiálních velitelů sloužících císaři Ludvíku Pobožnému a později Lotharu I.. Patronát nad Janou z Ingelheimu Gerold se setkal s mladou učenkou Janou z Ingelheimu, která utekla ze svého striktního domova, aby se mohla vzdělávat. Ohromen její genialitou a odhodláním ji Gerold pozval do své domácnosti jako učitelku a společnici. Ačkoliv byl zpočátku jejím mecenášem, jejich vztah přerostl ve vzájemný obdiv a lásku. Janina inteligence a technický talent Gerolda fascinovaly a on se stal jedním z prvních, kdo otevřeně respektoval její duševní dary. Povinnosti ho však povolaly do císařských služeb, což zanechalo jeho manželku Richildu zahořklou a podezřívavou vůči Janě. Richilde později zosnovala plány na Janino vyhoštění, které vyvrcholily násilným vikinským nájezdem během svatby, jenž Janu donutil k útěku v převleku. Císařská služba a návrat do Říma Gerold sloužil pod císařem Lotharem I. během tažení v Itálii a zůstal mu věrný i v dobách sporů s papežstvím. Jeho vojenská přítomnost ho zavedla do Říma během neklidného pontifikátu papeže Sergia II.. Když se Sergius bránil imperiálním zásahům, byl Gerold svědkem dramatického uzavření dveří papežského paláce – události tajně zinscenované Janinými hydraulickými mechanismy, která však byla vnímána jako zázrak. Právě tam Gerold rozpoznal Janu v jejím klerikálním převleku a odhalil její transformaci v bratra Johannese Anglica. Navzdory jejím slibům se jejich staré pouto znovu rozhořelo. Gerold ji naléhavě prosil, aby odhodila převlek a utekla s ním, ale Jana byla odhodlána zůstat v Římě, kde si v Sergiově domácnosti vybudovala významné postavení. Jejich vztah získal novou podobu: Gerold se stal jejím milencem i vojenským ochráncem, odhodlaným bránit její čím dál nebezpečnější pozici. Služba pod papežem Janem Po zavraždění papeže Sergia II. agenty Anastasia Bibliothecaria římský lid provolal Janu jeho nástupcem. Jako papežka svěřila Geroldovi úřad generálního kapitána papežských vojsk (Capitaneus Generalis), což ho učinilo odpovědným za obranu římských hradeb a prosazování papežské nezávislosti na císařské nadvládě. Geroldovo vedení se ukázalo jako neocenitelné. Reorganizoval obranu města, vyjednal příměří s lokálními římskými frakcemi a chránil Janu před spiknutími uvnitř kurie. Kronikáři uvádějí, že ji často nabádal k ústupu z politiky do bezpečí, ačkoliv Janino odhodlání ji drželo v centru reformního úsilí. I přes své vojenské povinnosti byl Gerold zapsán v paměti jako soucitný muž. Římské prameny ho popisují, jak rozděluje jídlo vojákům i civilistům, čímž ztělesňoval charitativní politiku, kterou Jana prosazovala z papežského stolce. Smrt Geroldova oddanost z něj učinila terč Janiných nepřátel. Na Velikonoční neděli 10. dubna 848 ho v římských ulicích přepadli vrahové loajální Anastasiovi. Byl sražen k zemi dříve, než papežské procesí vůbec dorazilo k Lateránu. Zpráva o jeho vraždě zastihla Janu přímo během procesí; šok a zármutek způsobily její kolaps, který odhalil její těhotenství a vedl k její smrti následkem potratu. Kronikáři líčí jejich současnou smrt jako symbolický konec krátkého reformního záblesku v dějinách papežství. Geroldovu tělu se nikdy nedostalo oficiálního pohřbu, ale spříznění klerici ho tajně pochovali poblíž Lateránské baziliky. Jeho jméno, stejně jako Janino, bylo Anastasiem a jeho spojenci systematicky vymazáno z oficiálních análů. Historický a literární kontext Postava Gerolda z Dorestadu je v moderním povědomí nerozlučně spjata s legendou o papežce Janě, která se poprvé objevila v kronikách 13. století (zejména u Jeana de Maillyho a Martina Opavského). Zatímco postava Jany je historiky většinou považována za fiktivní či satirickou, postava Gerolda v těchto příbězích zastupuje archetyp rytířské ctnosti a tragického hrdiny, který obětuje společenské postavení i život pro zakázanou lásku. V literárních zpracováních, jako je slavný román Papežka Jana od Donny Woolfolk Crossové, slouží Gerold jako morální protipól k zkorumpované římské kurii. Symbolika vztahu s Janou Vztah mezi Geroldem a Janou je často interpretován jako konflikt mezi tělesnou láskou a duchovním posláním. Gerold představuje světskou sílu a bezpečí, které Jana musí odmítnout, aby mohla naplnit svůj osud na Petrově stolci. Jejich tragický konec na via Sacra v Římě je v mnoha uměleckých adaptacích zobrazen jako "pieta naruby", kde rytíř umírá první, aby neviděl pád své milované, čímž je zdůrazněna marnost jejich snahy o reformu církve v brutálním 9th století. Archeologické stopy a Dorestad Ačkoliv jsou záznamy o konkrétním Geroldovi jako hraběti z Dorestadu v dobových listinách fragmentární, samotné město Dorestad bylo v polovině 9. století klíčovým obchodním centrem, které čelilo neustálým nájezdům Vikingů. Historické bádání naznačuje, že postava Gerolda může být složeninou několika skutečných franských šlechticů, kteří se pokoušeli stabilizovat severní hranice říše předtím, než se zapletli do mocenských intrik v Římě. Odkaz v populární kultuře Díky filmovým a divadelním adaptacím se Gerold stal symbolem maskulinity, která není v rozporu s intelektem. Na rozdíl od tehdejších stereotypů o nevzdělaných rytířích je Gerold líčen jako muž, který si cení vzdělání a svobody ducha. V německém muzikálu Die Päpstin (Papežka) patří jeho árie k nejemotivnějším momentům představení, kde definuje svou roli ne jako Janina pána, ale jako jejího rovnocenného partnera. Galerie Gerold přijímá mladou Janu z Ingelheimu do své domácnosti v Dorestadu Gerold opouští Dorestad Gerold ve službách císaře Lothara I. Gerold a Jana Gerold zavražděn v ulicích Říma

Další informace: 101. livonský pěší pluk, 142. illinoiský pěší pluk.