David

David (1085 př. n. l. – 1015 př. n. l.) byl izraelským králem v letech 1048 př. n. l. až 1015 př. n. l., nástupcem Iš-bošeta a předchůdcem Šalamouna. David byl nejznámější tím, že v bitvě v údolí Elah v roce 1063 př. n. l. zabil obra Goliáše, v roce 1045 př. n. l. přenesl Archu úmluvy do Jeruzaléma a v roce 1035 př. n. l. poslal na smrt Hetejce Uriáše, aby si mohl vzít jeho vdovu Batšebu za ženu.

Životopis

David se narodil v Betlémě jako syn pastýře Jesseho a jeho ženy Nitzevet a bratr Eliaba, Abinadaba, Šammaha, Nethanela, Raddaie, Ozema, Zeruiah a Abigail. V roce 1063 př. n. l. přišel prorok Samuel do Betléma, aby našel nového krále, kterého by pomazal, poté co Saul neuposlechl božský příkaz vyvraždit Amalekity a byl zbaven Božího mandátu. Samuel pomazal mladého Davida za krále Izraele, protože v něm viděl čisté srdce, i když zpočátku byl ohromen královským vzhledem Eliaba.

David poprvé upoutal pozornost krále Saula poté, co depresivní Saul zjistil, že David hraje na harfu, a nechal Davida hrát, aby uklidnil své nervy. David se stal královským zbrojnošem a hráčem na lyru pro krále Saula a v roce 1063 př. n. l. se David dobrovolně přihlásil, že se postaví filistinskému šampionovi Goliášovi v bitvě v údolí Elah, poté co žádný jiný izraelský válečník – včetně jeho bratrů – nebyl ochoten tak učinit. David, věřící, že Bůh je na jeho straně, zabil prakem mnohem vyššího a hrozivého válečníka Goliáše, porazil Filištínce a umožnil Izraelitům pronásledovat a zmasakrovat vetřelce. David dostal velení nad izraelskou armádou a zabil desítky tisíc Filištínců, mnohem více než Saul. Davidova rostoucí popularita způsobila, že Saul začal mít obavy o bezpečnost svého trůnu, a začal plánovat Davidovu smrt. David a Saulův syn Jonatan však navázali zvláštní pouto. Kniha Samuelova uvádí, že David cítil, že Jonatanova láska byla „úžasnější než láska žen“, a Jonatan miloval Davida jako svou vlastní duši. Jonatan několikrát pomohl Davidovi uniknout smrti a dokonce mu dal svou zbroj, čímž symbolicky vzdal své dědictví trůnu ve prospěch pomazaného Davida. Saul se později pokusil poslat Davida na smrt, aby přinesl 100 filistinských předkožek výměnou za ruku své dcery Míkal, ale David se vrátil se 200 předkožkami a našel v Míkal nové spojence, která také pomohla Davidovi uniknout pokusům o vraždu ze strany jejího otce. David sám měl mnoho příležitostí Saula zabít, včetně situace, kdy mohl Saula přepadnout, když ten vykonával potřebu v jeskyni, ale David místo toho uřízl kus Saulovy tuniky a později mu ji ukázal, čímž mu dal najevo, že nemá v úmyslu ho zabít, a přiměl Saula, aby Davida přijal za svého dědice.

David však nadále žil v exilu mezi Filištínci v Gatu a bránil jejich země před Amalekity, zatímco Filištínci zabili Saula, Jonatána a další Saulovy syny v bitvě u hory Gilboa v roce 1055 př. n. l. David byl pomazán za krále nad Judskem, ale Saulův syn Iš-bošet také nárokoval trůn, což vedlo k občanské válce, která skončila vraždou Iš-bošeta v roce 1048 př. n. l. David potrestal vrahy uzurpátora smrtí, aby se distancoval od královy smrti.

Jako král David bojoval proti Filistincům, Moabcům, Edomitům, Amalekitům, Ammonitům a Aramejcům, v roce 1048 př. n. l. dobyl Jeruzalém od Jebuzejců a v roce 1036 př. n. l. donutil syrského krále Hadadezera, aby se stal jeho vazalem. V roce 1045 př. n. l. David přemístil Archu úmluvy do Svatyně svatých v Jeruzalémě, ale prorok Nátan ho varoval před stavbou chrámu a místo toho prorokoval, že to bude Davidův syn, kdo tak učiní. V roce 1035 př. n. l. Davidův generál Joáb obléhal ammonitské hlavní město Rabba, zatímco David zůstal v Jeruzalémě. Tam si David všiml ženy svého poručíka Uriáše Hetejského, Batšeby, jak se koupala na střeše, a tak ji zavolal, svedl a oplodnil. Zavolal Uriáše zpět z obléhání, aby strávil čas se svou ženou, v naději, že tak zakryje skutečnost, že je otcem Batšebina dítěte. Uriáš však trval na tom, že zůstane se svými vojáky v Jeruzalémě, protože nechtěl být se svou ženou, zatímco žádný z jeho mužů nemohl být se svou. David v zoufalství poslal Uriáše zpět na frontu v Rabbě a Uriáš byl zabit v zápalu boje.

David se oženil s ovdovělou Batšebou, což vedlo k tomu, že Bůh potrestal Izrael suchem. David si uvědomil, že zhřešil, a ačkoli prorok Nátan řekl, že Davidův hřích je odpuštěn, jeho nemanželské dítě místo něj zemře. V roce 1034 př. n. l. porodila Batšeba dalšího syna, Šalamouna. V roce 1032 př. n. l. Davidův syn Amnon znásilnil svou sestru Tamar, což vedlo jeho bratra Absaloma k pomstě za Tamarinu čest tím, že Amnona zabil a poté uprchl do Sýrie. Absalom, poháněn touhou po moci, se v roce 1025 př. n. l. vzbouřil proti svému otci, získal si srdce mnoha Izraelitů a v roce 1023 př. n. l. převzal kontrolu nad královstvím. David však čelil armádě svého syna v bitvě a zabil 20 000 jeho mužů v lese Efraim, zatímco Davidův generál Joáb zabil Absaloma šípy. David oplakával smrt svého oblíbeného syna, ale Joáb Davida přesvědčil, aby se vzpamatoval ze svého smutku a vrátil se k vedení svého lidu.

V roce 1017 př. n. l. Bůh postihl Izrael morem v reakci na Davidovo přání provést sčítání lidu, což vedlo k smrti 70 000 lidí za jediný den. V roce 1015 př. n. l., když David onemocněl, jeho syn Adonijah si nárokoval trůn pro sebe a vzbouřil se proti svému otci, což vedlo k tomu, že David pomazal svého druhého syna Šalamouna za krále a potlačil Adonijahovu vzpouru; Šalamoun svého bratra omilostnil. David zemřel téhož roku, poté co poradil Šalamounovi, aby kráčel po cestách Božích a pomstil se svým nepřátelům.

Galerie

Další informace: 14th Wisconsin Infantry Regiment, 122. (4. württemberský) pěší.