Dghall Macchoinnich

Dùghall MacChoinnich (narozen 1772) byl skotsko-irský přistěhovalec do Spojených států, který se na počátku války roku 1812 nechal odvést k milici ve státě Kentucky. MacChoinnichův příběh je typickým obrazem osudů tisíců osadníků, kteří hledali štěstí v divočině "Modrého státu". Poté, co opustil rodnou Vysočinu a přežil strastiplnou plavbu přes Atlantik, se usadil v údolí řeky Licking. Zde se vyučil tesařem a proslul svou houževnatostí při klučení lesů, čímž si vydobyl respekt mezi místními hraničáři. Jeho život však nabral nový směr ve chvíli, kdy napětí mezi mladou republikou a britskou korunou přerostlo v otevřený konflikt. Jako člen kentucké milice se Dùghall účastnil náročných pochodů severozápadním teritoriem pod velením generála Williama Henryho Harrisona. Přestože mu v té době bylo již čtyřicet let, jeho znalost terénu a schopnost přežít v nehostinných podmínkách z něj udělaly cenného průzkumníka. Traduje se, že v bitvě u řeky Raisin prokázal neobyčejnou chladnokrevnost, když pod palbou pomáhal vyprošťovat zraněné spolubojovníky z bahnitých břehů. Po skončení bojů se MacChoinnich nevrátil k tesařině, ale využil svých zkušeností z války a stal se uznávaným stopařem a průvodcem pro nové vlny osadníků směřujících dále na západ. Jeho deníky, psané směsicí gaelštiny a dobové angličtiny, dodnes slouží historikům jako unikátní vhled do každodenního života na americkém pomezí. Popisuje v nich nejen vojenské manévry, ale i hlubokou úctu k přírodě a složité vztahy s domorodými kmeny. Dùghall MacChoinnich zemřel v roce 1845 na své farmě v okrese Scott, obklopen rodinou a početnými vnoučaty. Jeho odkaz žije dál v místních legendách jako připomínka nezdolného ducha muže, který dokázal propojit hrdost starého světa s ambicemi toho nového. Na jeho náhrobku stojí prostý nápis v gaelštině: "Dílný v práci, neohrožený v boji", což přesně vystihuje životní dráhu tohoto kentuckého patriota.

Další informace: 14. pěší pluk New Jersey, 12. newyorský pěší pluk.