Eglon z Moábu

Eglon z Moábu (zemřel 1325 př. n. l.) byl králem Moábu ve 14. století př. n. l. Utlačoval Izraelity v letech 1343 až 1325 př. n. l., kdy byl zavražděn Ehudem.

Životopis

Eglon se narodil v Moábu a stal se králem své domovské země i vůdcem konfederace Moábů, Ammonitů a Amalekitů, která v roce 1343 př. n. l. napadla Izrael. Eglon dobyl Jericho a utlačoval Izraelity po dobu 18 let, ale v roce 1325 př. n. l. Izraelita Ehud, který předstíral, že přináší králi dar, vrazil Eglonovi meč do břicha. Obezní Eglon zasténal, ale nebyl schopen meč vytáhnout, a Eglonovi služebníci nezasáhli, protože se domnívali, že Eglon se jen ulevuje. Eglonova smrt umožnila Izraelitům shromáždit se na hoře Efraim a zabít 10 000 Moabců, čímž osvobodili Izrael od cizí nadvlády.

Další informace: 11. massachusettský pluk, 13. královský bavorský pěší.