Eliáš

Eliáš (zemřel 896 př. n. l.) byl izraelský prorok, který žil v 9. století př. n. l.

Životopis

Eliáš se narodil v Tishbe v Gileadu a stal se významným zastáncem monoteistického judaismu za vlády pohanského krále Achaba. Proslul tím, že proklel Achaba a královnu Jezabel za to, že se vrátili k pohanství a pronásledovali monoteisty, načež Eliáš uprchl do Choratu východně od Jordánu a poté do Sarepty ve Fénicii. Tam prý vzkřísil chlapce, který zemřel hlady, což přimělo fénickou ženu uvěřit, že Eliáš skutečně mluví jménem Boha. Po třech letech hladomoru se vrátil do Izraele a nechal Achaba svolat izraelský lid, 450 proroků Baala a 400 proroků Ašery na horu Karmel, kde veřejně předvedl jejich neschopnost modlit se za oheň, který by zapálil jejich oběti býků. Eliáš se pak úspěšně modlil za blesk, který zasáhl oltáře, čímž zapůsobil na Izraelity a motivoval je k masakru pohanských proroků. Jezábel vyhrožovala, že Eliáše zabije z pomsty, což ho donutilo uprchnout do Beer-šeby a odtud do pouště Sinaj, kde strávil 40 dní v jeskyni. Po tomto období skrývání se mu bylo přikázáno, aby šel do Damašku a pomazal Hazaela za krále Aramu, Jehua za krále Izraele a Elizea za svého nástupce. V roce 899 př. n. l., poté, co Jezabel nechala zavraždit Nábota, varoval Eliáš Achaba před zničením jeho dynastie. Achab činil pokání, což vedlo Eliáše k tomu, že potrestal Jezabel a její dceru Achaziáše. V roce 896 př. n. l. byl Achaziáš z Izraele smrtelně zraněn při pádu a Eliáš ho proklel smrtí poté, co se Achaziáš modlil k Baalovi za své uzdravení. Krátce poté byl Eliáš údajně vzat do nebe na řece Jordán poté, co zanechal Elizea jako svého nástupce.

Galerie

Další informace: 153rd Illinois Infantry Regiment, 145th Novocherkask Infantry Regiment.