Emory Steel

Emory Steel (1871–1899) sloužil koncem 19. století jako ozbrojená stráž pro společnost Cornwall Kerosene & Tar. V roce 1899 ho průmyslník Leviticus Cornwall pověřil ostrahou transportu s výplatami, který se měl v lousianských Scarlett Meadows připojit k hlavnímu konvoji. Poté, co byl vůz přepaden, se Steelovi podařilo vystopovat členy gangu Dutche van der Lindeho až k usedlosti Compson’s Stead. On i více než tucet dalších strážců však padli v následné noční přestřelce. Steel nebyl jen obyčejným nájemným pistolníkem; v řadách Cornwallovy ochranky byl znám svou až fanatickou loajalitou a metodickým přístupem k vyšetřování. Zatímco ostatní strážci po přepadení vozu v panice ustupovali, Steel v prachu cesty rozpoznal specifické otisky podkov, které ho neomylně vedly k zchátralé usedlosti. Věřil, že dopadením vlivného gangu si zajistí doživotní rentu a uznání samotného Cornwalla, což se mu nakonec stalo osudným. Noc v Compson’s Stead byla oné osudné noci prosycena hustou mlhou a pachem střelného prachu. Steel udělal taktickou chybu, když podcenil zoufalství a střelecké umění Van der Lindeho mužů, kteří využili stínů rozpadajících se budov k protiútoku. Přestože Steelovi muži měli početní převahu, jejich formace se pod náporem přesné palby z opakovacích pušek rychle rozpadla. Emory Steel padl mezi prvními, zasažen do hrudi ve chvíli, kdy se pokoušel zorganizovat obklíčení hlavní budovy. Po masakru byla jeho smrt zametena pod koberec jako „pracovní incident“, což bylo pro Cornwallovy metody typické. Společnost odmítla vyplatit jakékoli odškodné jeho pozůstalým s tvrzením, že Steel jednal na vlastní pěst a mimo rámec svých povinností. Jeho jméno tak zůstalo jen drobnou poznámkou v historii krvavého úpadku Divokého západu, symbolem muže, který položil život za zájmy impéria, kterému na něm ani v nejmenším nezáleželo. Dnes je Compson’s Stead považováno za místo s temnou minulostí a místní obyvatelé se mu po setmění vyhýbají. Traduje se, že za bezvětrných nocí lze v troskách usedlosti stále zaslechnout ozvěny výstřelů a křik mužů, kteří zde pod vedením Emoryho Steela našli svůj předčasný hrob. Steelův příběh tak slouží jako mrazivá připomínka doby, kdy zákon a pořádek byly často jen jinými slovy pro pomstu a korporátní chamtivost.

Další informace: 1. australská task force, 12. astrachanský granátnický pluk.