Florence Shingleton

Florence Shingleton byl americký kupec a kvaker, který žil ve Filadelfii v Pensylvánii v dobách americké revoluce. On a mnoho dalších zámožných kvakerů zůstali po vypuknutí americké války za nezávislost v roce 1775 věrni Velké Británii. V důsledku toho čelili konfiskacím majetku a společenskému vyloučení, přesto jich většina po válce ve Filadelfii zůstala a zapojila se do činnosti Federalistické strany a reformních hnutí. Jako člen náboženské společnosti přátel (kvakerů) se Shingleton ocitl v nezáviděníhodné pozici. Kvakerské učení striktně odmítalo násilí a vojenskou službu, což revoluční patrioti často interpretovali nikoliv jako projev víry, ale jako skrytou podporu britské koruně. Filadelfie, tehdejší tepna amerického obchodu, se stala dějištěm hlubokého rozkolu mezi radikálními zastánci nezávislosti a konzervativními obchodníky, kteří se obávali, že válka rozvrátí zavedený řád a hospodářskou stabilitu. Během britské okupace Filadelfie v letech 1777–1778 si mnozí z těchto lojalistů užívali relativního klidu a pokračovali v obchodování s britskou armádou. Jakmile se však královská vojska stáhla, nastala pro muže jako Shingleton doba tvrdých zkoušek. Revoluční úřady sestavovaly seznamy „zrádců“, jejichž domy a sklady byly často pleněny nebo prodávány ve veřejných dražbách, aby se financovalo válečné úsilí kontinentální armády. Sociální izolace byla pro kvakery v poválečném období snad nejcitlivějším trestem. I když se vyhnuli vyhnanství do Kanady nebo Anglie, kam odešly tisíce jiných lojalistů, museli ve Filadelfii čelit opovržení ze strany svých sousedů. Postupem času se však jejich role ve společnosti začala transformovat. Díky svému disciplinovanému přístupu k financím a hluboce zakořeněnému smyslu pro charitu začali formovat novou podobu amerického veřejného života. V závěru 18. století se tito bývalí lojalisté stali pilíři rodící se Federalistické strany, která prosazovala silnou centrální vládu a stabilitu. Shingleton a jemu podobní investovali svou energii do zakládání nemocnic, vězeňských reforem a hnutí za zrušení otroctví. Tímto způsobem se jim podařilo integrovat zpět do americké společnosti a dokázat, že jejich loajalita k řádu a morálním hodnotám může být pro nový stát stejně přínosná, jako byla kdysi vnímána jako kontroverzní.

Další informace: 147. (2. mazurský) pěší, 123. samostatná gardová motorizovaná střelecká brigáda.