Forest Of Eurotas

Eurotský les: Zelené srdce Lakónie Eurotský les byl hustě zalesněný region v antické Lakónii na jihu Řecka. Mezi jeho nejvýznamnější osídlené oblasti patřilo přístavní město Gytheion a věhlasné mramorové lomy v Gorani. Les nesl jméno lakónského krále Euróta, o němž řecké báje vyprávějí, že nechal vyhloubit koryto stejnojmenné řeky a dal tak vzniknout vodnímu toku, který krajinou protéká. Podle místních legend nebyl Eurótas pouze stavitelem, ale vizionářem, který se snažil zkrotit divoké bažiny v okolí Sparty. Tím, že odvedl vodu do moře, vytvořil úrodné údolí, ale zároveň nechal prostor pro hluboké lesy, které se staly domovem pro divokou zvěř i posvátná místa zasvěcená bohyni lovu Artemis. Právě v těchto hvozdech sparťanští mladíci podstupovali zkoušky přežití, známé jako krypteia, při nichž se museli v tichosti pohybovat stínem staletých platanů a dubů. Hospodářský význam lesa byl pro starověkou Lakónii nepostradatelný. Kromě těžby unikátního tmavého mramoru v lomech Gorani, který zdobil chrámy po celém Peloponésu, poskytoval les kvalitní dřevo pro stavbu spartského loďstva kotvícího v nedalekém Gytheionu. Tento přístav sloužil jako hlavní brána do světa, odkud se vyváželo nejen vzácné řezivo, ale i purpurové barvivo získávané z mořských plžů v Lakónském zálivu. V dobách největší slávy Sparty byl Eurotský les vnímán jako neproniknutelná přírodní bariéra, která chránila srdce spartského státu před nečekanými útoky z moře. Poutníci, kteří tudy procházeli směrem ke svatyním, popisovali atmosféru lesa jako mystickou – místo, kde se šumění listí mísí s bubláním pramene a kde každý krok připomíná odkaz krále, jenž zkrotil divočinu, aby dal vzniknout jedné z nejmocnějších civilizací starověku.

Další informace: 113. pěší pluk Starodub, Rok 1987.