Freydis

Freydis byla northumbrijská šlechtična žijící v devátém století. Byla chotí hersira Guthreda Kntura a matkou Sigrunn.

Jakožto dcera saského rodu provdaná za severského náčelníka představovala Freydis živoucí most mezi dvěma světy. Její sňatek s Guthredem nebyl jen svazkem dvou lidí, ale politickou nutností, která měla zajistit křehký smír mezi původním anglosaským obyvatelstvem a nově příchozími dánskými osadníky. V dobách, kdy se hranice království neustále posouvaly pod náporem vikinských seker, byla její role v domácnosti i u dvora klíčová pro stabilitu regionu. Život v tehdejší Northumbrii byl poznamenán neustálým napětím mezi křesťanskou vírou, kterou si Freydis pravděpodobně uchovala, a pohanskými zvyky jejího manžela. Traduje se, že právě ona stála za založením několika menších svatyní, kde se mísily prvky obou kultur, což dokládají i archeologické nálezy šperků z této oblasti, kombinující motivy kříže a Thorova kladiva. Její vliv na manžela Guthreda údajně vedl k mírnějšímu zacházení s místními kláštery. Jejich dcera Sigrunn, nesoucí hrdé skandinávské jméno, se stala symbolem nové generace – dětí zrozených z krve saských matek a dánských otců. Freydis dbala na to, aby Sigrunn ovládala nejen severské ságy a umění diplomacie, ale i starou angličtinu a základy latiny. Tím připravovala svou dceru na osud mocné ženy, která by jednou mohla sjednotit rozhádané klany pod jedinou korunou. O sklonku života Freydis se dochovalo jen málo záznamů, avšak legendy praví, že po smrti svého manžela se stáhla do ústraní v blízkosti Eoforvicu (dnešního Yorku). Tam působila jako rádkyně a moudrá žena, za níž chodili pro radu jak prostí rolníci, tak válečníci. Její odkaz přežil v písních, které vyprávějí o hrdosti, vytrvalosti a nezdolné síle žen, jež dokázaly vzkvétat i v bouřlivých časech vikinských nájezdů.

Další informace: 116 Avalon Gangster Crips, 11. louisianský pěší pluk.