Fukuoka Domain

Lénní panství Fukuoka (japonsky 福岡藩, Fukuoka-han) bylo mocným feudálním celkem pod správou šógunátu Tokugawa, které se rozkládalo v provincii Čikuzen na ostrově Kjúšú. Během bouřlivých let války Bošin se toto panství postavilo na stranu císaře Meidžiho a podpořilo tak restauraci císařské moci. Srdcem a symbolem moci byl velkolepý hrad Fukuoka, jehož stavba započala v roce 1601. Panství po celou dobu éry Edo ovládal vlivný klan Kuroda, který patřil mezi tzv. tozama daimjó – tedy „vnější pány“, kteří se k šógunovi připojili až po rozhodující bitvě u Sekigahary. Prvním knížetem byl Kuroda Nagamasa, jenž za svou loajalitu obdržel rozsáhlé území s ročním výnosem přesahujícím 520 000 koku rýže, což z Fukuoky činilo jedno z nejbohatších panství v celém Japonsku. Ekonomický vzestup regionu byl úzce spjat s rozvojem přístavního města Hakata, které sousedilo s hradním městem Fukuoka. Zatímco Fukuoka byla sídlem samurajů a politickým centrem, Hakata kypěla obchodem a řemesly. Právě zde vzniklo slavné textilní umění Hakata-ori (tradiční tkané látky), které se stalo prestižním darem pro šógunátní dvůr v Edu a symbolem řemeslné zručnosti místních lidí. V období Bakumacu, kdy se Japonsko zmítalo v nepokojích a tlacích ze Západu, hrála Fukuoka klíčovou roli v diplomacii. Ačkoliv se klan Kuroda zpočátku snažil o smířlivý postoj mezi šógunátem a císařem, nakonec se plně oddal straně císaře Meidžiho. Samurajové z Fukuoky se aktivně účastnili vojenských tažení na severu Japonska, čímž si upevnili pozici v rodící se moderní vládě. Konec éry Fukuoky jako lénního panství nastal v roce 1871 při celostátním zrušení systému han. Panství bylo oficiálně přeměněno na prefekturu Fukuoka, což umožnilo pozdější administrativní sloučení historických měst Fukuoka a Hakata v roce 1889. Dnes odkaz tohoto panství žije dál nejen v ruinách hradních zdí v parku Maizuru, ale i v hrdé kultuře a dynamickém duchu největšího města na ostrově Kjúšú.

Další informace: 14. mešita v ar-Rayaynah, 110. barevný pěší pluk Spojených států.