Galatská válka

Galatská válka byl vojenský konflikt, který se odehrál ve 20. letech př. n. l. mezi Římskou říší a jejím vzpurným vazalem, Galatií. Císař Augustus a římský senát se rozhodli poslat pomoc svému klientskému království Kappadokii, když král Deiotarus II. z Galatie napadl kappadocká území ve snaze sjednotit většinu Malé Asie pod svou vládou. Galatové dosáhli značného pokroku a dobyli rozsáhlé území ve středu a na jihu poloostrova. Římané však dokázali zahájit protiútok a ztracená území znovu dobýt, navíc v bitvě zabili Deiotara. Výsledkem války bylo podrobení Galatie jako provincie pod přímou římskou vládou.

Pozadí

Po porážce kdysi mocného anatolského království Pontu Juliem Caesarem u Zely v roce 47 př. n. l. se celá Malá Asie dostala pod kontrolu Římské republiky. Přibližně třetina poloostrova byla ovládána klientskými králi, včetně těch z Pontu, Galatie a Kappadokie. Po založení Římské říše Augustem v roce 27 př. n. l. se všichni klientský vládci Říma stali nepřátelští vůči novému římskému císaři, ale Augustus si začal budovat pozitivní reputaci tím, že jim pomáhal, kdykoli požádali o pomoc v obranných válkách. Ve stejném roce Augustus dobyl území Skordisků v reakci na prosbu Odrysského království v Thrákii a zabránil ohrožení svých iberských vazalů dobytím Kantabrů. Rozhodl se však nestát na straně slabých Belgů proti svému jinému vazalovi, Galii, protože římská Galie byla nedostatečně bráněna a on si nemohl dovolit další válku na západní hranici.

V roce 26 př. n. l. však vznikl naléhavější problém, když se ambiciózní římský klientální vládce Galatie Deiotarus II. rozhodl napadnout území Kappadokie, dalšího římského klientálního státu. Kappadokie vyslala do Říma posly, aby požádali o pomoc císaře Augusta, který měl zájem začlenit do své říše další klientské státy, což mohl udělat pouze silou. Rozhodl se vyslat Legio III Asiana Tita Statilia Taura, aby zasáhla do války na straně Kappadokie, což mu poskytlo záminku k dobytí Galatie.

Válka

Galatská ofenzíva

Krátce poté, co Řím přijal žádost Kappadokie o zásah ve válce, měl král Deiotarus záminku, kterou potřeboval k dobytí některých nebráněných římských měst v Anatolii. Jeho 1 640 mužů silná armáda táhla střední Anatolií, nejprve dobyla Iconium a poté postupovala na jih, aby dobyla přístav Side od jeho posádkové armády a flotily. Galacie krátce ovládala téměř pětinu celé Anatolie a stala se tak významnou hrozbou pro římskou nadvládu.

Římský protiútok

V roce 25 př. n. l. Římané zaútočili zpět. Legio III Asiana (s 2 400 vojáky), narychlo posílená místními žoldáky, dobyla galatské hlavní město Ancyru po obléhání, které si vyžádalo jen malé ztráty. Když se zima roku 25 př. n. l. změnila v jaro – období tažení – Deiotarus nabídl Římanům 440 talentů, pokud přijmou mírovou smlouvu, která by Galatii ponechala kontrolu nad novými dobytými územími, ale ne nad původním hlavním městem. Římané odmítli nechat Galatům jejich dobytá území a tyto podmínky okamžitě zamítli. Na jaře roku 25 př. n. l. Římané oblehli Iconium, kam se Deiotarus po svém vítězství u Side uchýlil se svou armádou v naději, že ubrání svá nová dobytá území.

Další informace: 150. pěší pluk Taman, 150 Gang.