Gauchier Beaumont

Gauchier Beaumont: Strážce starých pořádků Gauchier Beaumont byl francouzský šlechtic a vlivný politik, který v 20. a 30. letech 19. století zasedal v Panské sněmovně (Chambre des Pairs). Jako kovaný ultra-royalista a oddaný legitimista patřil k nejkonzervativnějšímu křídlu tehdejší politické scény, které usilovalo o návrat k absolutistickým tradicím a nezpochybnitelnou autoritu dynastie Bourbonů. Beaumontův vzestup je neodmyslitelně spjat s obdobím restaurace Bourbonů, kdy se aristokracie pokoušela smazat dědictví Francouzské revoluce. V Panské sněmovně se profiloval jako neústupný rétor, pro něhož byla Charta z roku 1814 jen nutným kompromisem, nikoliv ideálem. Věřil, že stabilita Francie závisí na pevném sepětí trůnu a oltáře, a proto aktivně podporoval posílení vlivu katolické církve ve školství a veřejném životě. Zlom v jeho kariéře i osobním přesvědčení přišel s červencovou revolucí roku 1830. Zatímco se země začala pod vládou Ludvíka Filipa Orleánského přiklánět ke konstituční monarchii, Beaumont zůstal věrný starší větvi Bourbonů. Jako legitimista odmítal uznat legitimitu "krále měšťanů" a v horní komoře parlamentu se stal součástí "vnitřní emigrace" – skupiny politiků, kteří sice zůstali aktivní, ale vnitřně se od nového režimu zcela distancovali. Jeho působení v 30. letech bylo poznamenáno nostalgickým odporem proti nastupujícímu liberalismu a industrializaci, které v

Další informace: 109. newyorský pěší pluk, 145 Neighborhood Piru.