George Warleggan

Ctihodný sir George Warleggan Ctihodný sir George Warleggan (narozen 1759) byl kornský bankéř, průmyslník, smírčí soudce a poslanec parlamentu za okrsek St. Day a později St. David. Jako dominantní postava Cornwallu konce 18. a počátku 19. století stál Warleggan u zrodu finančního kapitalismu v regionu a zapříčinil úpadek mnoha tradičních šlechtických rodů. Byl hlavním politickým i osobním rivalem Rosse Poldarka a druhým manželem Elizabeth Chynoweth. Narodil se do dynastie nov zbohatlých bankéřů a celý svůj život zasvětil honbě za mocí, uznáním a společenským vzestupem. Jeho kariéru lemovaly bezohledné finanční praktiky, agresivní politické manévrování a ochota obětovat osobní vztahy pro vlastní prospěch. Přestože vzbuzoval široký respekt a strach, závěr jeho života byl zastíněn osobní tragédií, psychickým úpadkem a nevyřešenými pochybnostmi o otcovství jeho dědice. Životopis Mládí George Warleggan se narodil roku 1759 v kornském St. Day Nicholasi a Mary Warlegganovým. Ačkoliv se Warlegganovi později zařadili mezi nejmocnější rody v kraji, jejich původ byl čistě měšťanský: Georgeův dědeček byl kovářem a byli to právě Nicholas a jeho bratr Cary, kdo založením Warlegganovy banky proměnili rodinné jmění. Již od mládí George projevoval nesmírnou ambicióznost a hlubokou zášť vůči zavedené šlechtě (gentry). Vzdělání získal v místní škole, kterou navštěvoval společně s Rossem a Francisem Poldarkovými. Kontrast mezi Georgem a Rossem byl formující: Ross disponoval zděděným statusem a půdou, k nimž však choval jen malou úctu, zatímco George, kterému chyběl rodokmen, usiloval o bohatství a vliv s neochvějnou rozhodností. Jejich vzájemná antipatie přerostla v celoživotní rivalitu, kořenící stejně tak v ideologii jako v osobních křivdách. Po dokončení studií nastoupil George do rodinné banky, kde se rychle prosadil díky finančnímu nadání a neústupné povaze. Již po dvacítce se stal klíčovou postavou firmy a využíval dluhy, exekuce a strategické investice k rozšiřování vlivu rodiny po celém Cornwallu. Léta 1783–1790 Návrat Rosse Poldarka z americké války za nezávislost v roce 1783 byl pro George hořkým zklamáním, neboť věřil, že jeho rival je po smrti. George a Cary, kteří pohlíželi na upadající Poldarky spíše jako na překážky než sobě rovné, otevřeně plánovali finanční likvidaci kornské šlechty. V té době dokonce zvažovali – a později dočasně zavrhli – plán získat Elizabeth Chynoweth prostřednictvím sňatku. V tomto období Warlegganovi zosnovali pád několika aristokratických rodin. Nejvýraznějším případem byl člen urozené rodiny Bassettů, jehož sebevražda po okamžitém splacení dluhů vyvolala krátké znepokojení veřejnosti, ale v bance nevzbudila žádné výčitky. Georgeova rostoucí moc se projevovala i ve společnosti, kde se otevřeně vysmíval neštěstí druhých, včetně manželských útrap Francise Poldarka či Rossova skandálního sňatku s Demelzou Carne. George se zaměřil zejména na podkopání dolu Wheal Leisure, který společně provozovali Ross a Francis. Skupováním akcií, manipulací s cenami mědi skrze tavební kartely a využíváním Francisových slabostí se mu podařilo podnik destabilizovat. Jeho snahy vyvrcholily ztroskotáním lodi patřící Warlegganovým, po němž George křivě obvinil Rosse z nezákonného plenění vraku, což vedlo k Rossovu zatčení a soudu. Léta 1791–1793 George, odhodlaný vidět Rosse na dně, se pokusil zmanipulovat soudní proces pomocí úplatků a křivých svědectví. Když byl Ross osvobozen, George reagoval vzteky a nařídil násilné odvety proti svědkům, o nichž se domníval, že za osvobozením stojí. Po smrti Francise Poldarka George využil situace a zvýšil finanční tlak na Elizabeth a jejího syna Geoffreyho Charlese. Stylizoval se do role mecenáše i nápadníka, poskytoval Elizabeth finanční podporu a zároveň ji nenápadně izoloval od rodiny Poldarků. Navzdory varováním tety Agathy Elizabeth nakonec Georgeovu nabídku k sňatku přijala, neboť pro své dítě hledala stabilitu a bezpečí. Tento sňatek pro George znamenal vytoužený vstup mezi pozemkovou šlechtu, získání sídla Trenwith a společenskou legitimitu, po které prahl. Léta 1794–1799 Jako pán na Trenwithu zavedl George radikální změny: ohradil pozemky, omezil tradiční práva průchodu a restrukturalizoval panství pro maximální zisk. Tato opatření vyvolala mezi vesničany odpor a přispěla k vypuknutí nepokojů. Jeho vztah s Agathou Poldarkovou se prudce zhoršil, provázen krutostí a úmyslným ponižováním z jeho strany. Elizabethino těhotenství George zpočátku naplňovalo nadšením. Narození Valentina Warleggana však doprovázely neustálé spekulace, že biologickým otcem je Ross Poldark – podezření, které George pronásledovalo po zbytek života, i když ho veřejně popíral. George dál rozšiřoval svůj vliv; stal se smírčím soudcem a upevňoval bankovní zájmy. Na Trenwith přivedl svou sestřenici Morwennu Chynoweth jako vychovatelku Geoffreyho Charlese, částečně kvůli vzdělání, ale hlavně jako projev kontroly. Jeho trvání na tom, aby se Geoffrey Charles vzdal jména Poldark, narazilo na tuhý odpor. V politice se George snažil naklonit si vlivnou konzervativní (Tory) rodinu Godolphinů. Dojednal sňatek Morwenny s intrikánským reverendem Osbornem Whitworthem, aby přerušil její pouto k Drakeu Carneovi (příbuznému Poldarků). Přestože věděl o Whitworthově násilnické povaze, sňatek podpořil. Když se ho Whitworth později pokusil vydírat, George využil jeho alkoholismu a nestability k jeho společenskému zničení. V parlamentu George zprvu kandidoval za stranu Whigů pod křídly sira Francise Basseta, ačkoliv se jejich ideologie rozcházely. Ross Poldark, aby Georgeovi v politice čelil, kandidoval za konkurenční obvod lorda Falmoutha. Georgeova kariéra se však nakonec stočila k Toryům, u nichž s podporou Falmoutha zakotvil. Rok 1800 Smrt Elizabeth Warlegganové byla pro George hlubokým zlomem. Pohlcen žalem začal trpět halucinacemi, v nichž mluvil se svou zesnulou ženou. Jeho chování se stalo nevyzpytatelným; emočně se izoloval od svých dětí, zejména od Valentina, jehož podoba s Rossem ho stále více trýznila. Protože nedokázal snést pobyt na Trenwithu, přesídlil do Cardew. Zde odmítl prosby Rosse i Geoffreyho Charlese o financování chlapcova studia a reagoval výbuchem vzteku, kdykoliv Ross zmínil Elizabethina přání. Na Caryho popud začal investovat do obchodu s mahagonem v Hondurasu, založeném na otrocké práci, což vnímal čistě jako ekonomický nástroj bez morálního rozměru. Jeho duševní stav se nadále zhoršoval. Přestože byl králem Jiřím III. pasován na rytíře, i během ceremonie si představoval, že mu Elizabeth pomáhá s přípravami. Jeho hovory s přízraky děsily i Caryho. Poslední záznamy o něm vykreslují muže rozpolceného mezi ambicemi a pochybnostmi, pronásledovaného vinou, žárlivostí a nevyřešenou rivalitou. Jeho pozdější osud a okolnosti smrti zůstávají nezdokumentovány. Odkaz a historické zhodnocení George Warleggan byl zosobněním přerodu starého světa v nový. Zatímco rod Poldarků reprezentoval feudální odpovědnost a paternalistický přístup k poddaným, George viděl v zemi a lidech pouze kapitál. Jeho schopnost hromadit bohatství skrze systém, který sám pomáhal definovat, z něj učinila průkopníka moderního bankovnictví v jihozápadní Anglii, byť za cenu nesmírného lidského utrpení a rozvratu komunit. Psychologicky byl George mužem, který nikdy nedosáhl vnitřního klidu. Navzdory titulu, obrovskému jmění a politickému vlivu zůstal v srdci nejistým synem kováře, který se marně snažil smýt svůj původ. Jeho posedlost uznáním ze strany aristokracie, kterou v hloubi duše nenáviděl, byla jeho největší hnací silou i největší slabinou, která jej nakonec dovedla k izolaci. Vztah s Elizabeth Chynoweth je historiky často vnímán jako tragický omyl obou stran. Pro George nebyla Elizabeth jen milovanou ženou, ale především trofejí – nejvyšším potvrzením jeho vzestupu. Neschopnost uvěřit v její věrnost a neustálé srovnávání se s Rossem Poldarkem však otrávilo jejich manželství i Georgeovu vlastní mysl, což vedlo k jeho pozdějšímu nervovému zhroucení. Dnes je jméno Warleggan v Cornwallu synonymem pro bezcitný pragmatismus a ambici, která nezná hranic. Přestože jeho přímý vliv po jeho zmizení z veřejného života opadl, ekonomické struktury, které v kraji vybudoval, přetrvaly hluboko do 19. století a zásadně ovlivnily průmyslovou revoluci v těžebním průmyslu. [PŘEKLAD] Máte zájem o další podrobnosti k některé z dalších postav ságy Poldark, nebo chcete vytvořit fiktivní historický dokument týkající se Warlegganovy banky?

Další informace: 106. pěší pluk Ufa, 10. ledna 2015 Bombový útok v Maiduguri.