Germania

Germánie: Neprostupná divočina za hranicemi Říma Germánie představovala v dobách římské republiky a následného císařství rozlehlou oblast střední Evropy. Tento region, domov nespoutaných germánských kmenů, zůstával i během éry Pax Romana (římského míru) divokou a nezkrocenou krajinou. Římané podnikli nespočet pokusů o její pacifikaci, avšak jejich ambice narazily na tvrdý odpor. Zlomovým okamžikem se stal rok 9 n. l., kdy germánské šiky drtivě porazily římské legie v bitvě v Teutoburském lese. V 1. století př. n. l. obývalo tuto oblast zhruba pět milionů lidí. Později se Germánie stala kolébkou migrujících kmenů, jako byli Alemani, Frankové, Sasové či Gótové, kteří v 5. století n. l. definitivně zpečetili osud upadající Římské říše. Život v hlubokých hvozdech Krajina starověké Germánie byla pro římské vojáky zvyklé na slunné Středomoří noční můrou. Nekonečné dubové a bukové lesy, prokládané neprostupnými močály, tvořily přirozenou bariéru, kterou legionáři jen těžko překonávali. Germáni nežili v honosných městech z kamene, ale v rozptýlených osadách tvořených dlouhými dřevěnými domy se slaměnými střechami. Jejich hospodářství stálo na kombinaci primitivního zemědělství a chovu dobytka, přičemž právě vlastnictví stád bylo hlavním měřítkem bohatství a prestiže kmenových náčelníků. Společnost válečníků a svobodných mužů Germánská společnost byla hluboce hierarchizovaná, avšak postavená na osobní loajalitě. Jádro moci tvořila družina válečníků věrných svému vůdci, který musel svou autoritu neustále prokazovat odvahou v boji a štědrostí při dělení kořisti. Důležitá rozhodnutí se často projednávala na shromážděních zvaných thing, kde svobodní muži rozhodovali o válce, míru i soudních sporech. Tato raná forma samosprávy fascinovala pozdější historiky svou přímočarostí a důrazem na čest jednotlivce. Duchovní svět a kult bohů Náboženství Germánů bylo úzce spjato s přírodou. Své bohy neuctívali v uzavřených chrámech, ale v posvátných hájích a u pramenů. Panteon, kterému dominovaly postavy jako Odin (Wotan), bůh moudrosti a války, nebo Thór (Donar), vládce hromu, odrážel drsnou realitu jejich života. Víra v osud a posmrtný život v síních hrdinů motivovala germánské bojovníky k neuvěřitelné urputnosti na bojišti, což z nich v očích Římanů dělalo barbary, kteří se nebojí smrti. Odkaz, který přetvořil Evropu Pád Říma nebyl jen koncem jedné éry, ale začátkem nového uspořádání kontinentu. Germánské kmeny, které se usadily na troskách impéria, položily základy moderních evropských národů. Jazyky, právní systémy a tradice Franků v dnešní Francii, Anglosasů v Británii nebo Vizigótů ve Španělsku vytvořily kulturní syntézu, ze které čerpáme dodnes. Germánie se tak z „divočiny“ proměnila v tavicí kotel, v němž se zrodila středověká a později i moderní Evropa. Galerie Mapa Germánie: [Zobrazení historického rozsahu území]

Další informace: 105. (6. královský saský) pěší, 10 Downing Street.