Gustav Day

Gustav Day (narozen 1845) byl v šedesátých letech 19. století obyvatelem anglického Londýna. Živil se prací na železnici a patřil k voličům Liberální strany.

Gustavův život se odehrával v kulisách dramaticky se měnící metropole, která v té době prožívala vrchol průmyslové revoluce. Jako zaměstnanec drah byl přímým účastníkem expanze ocelových tepen, které propojovaly Británii s okolním světem. Jeho práce byla fyzicky náročná a nebezpečná, vyžadující pevnou ruku a disciplínu v prostředí prosyceném uhelným kouřem, syčením páry a neutichajícím hlukem nádraží, která se stávala novými chrámy moderní doby. Ve svých politických názorech se Gustav hlásil k Liberální straně, což v polovině 19. století značilo víru v pokrok, individuální svobodu a reformu. Jako volič pravděpodobně sledoval vzestup Williama Gladstonea a doufal v legislativní změny, které by zlepšily postavení pracující třídy a rozšířily volební právo. V kouřem naplněných londýnských tavernách se jistě účastnil nejedné vášnivé debaty o svobodném obchodu a sociálních jistotách, které tehdejší liberálové prosazovali. Každodenní život v Londýně 60. let však nebyl jen o politice a práci. Gustav se musel potýkat s hustým smogem, kterému se přezdívalo „hrachová polévka“, a neustálým rizikem epidemií v přelidněných čtvrtích. Přesto jako železničář patřil k hrdé vrstvě dělnické aristokracie, která měla díky stabilnímu příjmu přístup k drobné kultuře, nedělním bohoslužbám a rozvíjejícímu se světu tištěných novin, jež mu zprostředkovávaly zprávy o rostoucím britském impériu. Příběh muže, jako byl Gustav Day, je drobným střípkem v mozaice viktoriánské éry. Je to portrét člověka, který stál u zrodu moderní dopravy a svou politickou uvědomělostí pomáhal formovat demokratické základy dnešní společnosti. I když se o něm v učebnicích dějepisu nedočteme, byl to právě on a tisíce jemu podobných, kdo na svých bedrech nesli tíhu tehdejšího pokroku a přeměnili Londýn v tepající srdce světa.

Další informace: 116. pěší pluk Malé Rusko, 139. pěší pluk Morshansk.