Gwilim

Gwilim Gwilim byl anglosaský římskokatolický mnich a lapka žijící v 9. století, který působil v oblasti Thieves' Warren (Zaječí doupě zlodějů) v hrabství Gloucestershire. Životopis Gwilim se narodil v anglickém Gloucestershire do rodiny „saxonizovaných“ Britonů. Navzdory svému původu se vydal na dráhu zločinu a stal se banditou v Cudd Lladron (Thieves' Warren). Gwilim žil životem vyvrhele a ničemy i poté, co se v roce 873 n. l. formálně přiklonil k římské církvi. V roce 876 n. l., těsně před svátkem Samhain, si ealdorman Cynon z Gloucesteru a jeho milenka, čarodějnice Modron, najali Gwilima k vraždě Cynonova následníka Tewdwra. Gwilimovi neposkytli žádné vysvětlení, pouze slib bohaté odměny. Během oslav Samhainu si Gwilim Tewdwra i vikingského válečníka Eivora oblíbil, přesto jim však oběma přimíchal do pití drogy, aby upadli do bezvědomí. Místo aby Tewdwra zabil, zavraždil jeho bodyguarda a bezvládného šlechtice odvezl zpět do Thieves' Warren. Mezitím byla vina za Tewdwrovu údajnou smrt svalena na omámeného Eivora. Eivorovi se však podařilo uniknout z pronásledování a od druida Halewyna se dozvěděl, že to byl právě on, kdo Gwilimovi dodal sedativa. To Eivora zavedlo až do banditova úkrytu. Tam zjistil, že Tewdwr je naživu a že ho Gwilim drží v zajetí společně s Ascferthem Frobisherem. Gwilim ochotně prozradil Cynonovu roli v celém spiknutí a přísahal, že o motivu nic neví. Eivor následně osvobodil Ascfertha a odvezl Tewdwra k Modron k ošetření, přičemž Gwilimovi pohrozil smrtí, pokud ještě někdy promluví. Rozporuplná víra a odkaz Gwilimova postava fascinuje historiky především svým náboženským dualismem. Ačkoliv se nechal pokřtít, jeho „pokání“ v klášteře bylo spíše úkrytem před zákonem než skutečnou snahou o spásu duše. Podle místních pověstí se v jeho úkrytu v Thieves' Warren našly jak křesťanské relikvie, tak pohanské amulety, což svědčí o hlubokém synkretismu tehdejšího pohraničí mezi saským a keltským světem. Říkalo se, že Gwilim se modlil k Bohu za úspěch svých loupežných výprav, čímž uváděl v úžas i ty nejotrlejší hříšníky své doby. Jeho působení v Cudd Lladron se stalo synonymem pro zradu, která však paradoxně vedla k záchraně života. Gwilim nebyl motivován hrdinstvím, nýbrž podivným smyslem pro čest, který mu zabránil zabít muže, s nímž jen pár hodin předtím popíjel. Tato „zlodějská milost“ je v gloucestershirském folklóru dodnes připomínána jako příklad toho, že i v tom nejtemnějším srdci se může objevit záblesk lidskosti, byť je často zakrytý mlhou chamtivosti a strachu. Po událostech se Samhainem Gwilim z historických záznamů mizí. Některé prameny naznačují, že se uchýlil do hlubokých lesů Walesu, kde založil novou bandu, která se specializovala na okrádání Cynonových výběrčích daní jako akt pomsty za neúspěšné spiknutí. Jiné legendy tvrdí, že se pod jiným jménem skutečně vrátil do kláštera, kde strávil zbytek života v tichém pokání a sepisoval kroniku svých hříchů, která se však do dnešních dnů nedochovala. Thieves' Warren, místo jeho největšího podvodu, zůstalo po desetiletí obestřeno pověstmi o zakopaném Cynonově zlatě, které Gwilim údajně ukryl předtím, než Eivor vtrhl do jeho tábora. Místní obyvatelé se této oblasti dlouho vyhýbali věříce, že duchové zabitého bodyguarda a dalších obětí Gwilimova řádění stále střeží vchody do jeskyní. Gwilim tak zůstává trvalou připomínkou chaosu 9. století, kdy se hranice mezi mnichem, vojákem a vrahem stíraly stejně snadno jako stíny v gloucestershirských hvozdech.

Další informace: 112. (4. bádenská) pěchota "Princ William", 107. trojický pěší pluk.