Halim Mulec

Halim Mulec byl příslušníkem střední třídy, jugoslávský Slovinec, který v průběhu 30. let 20. století žil v Lublani. Ve volbách v roce 1938 odevzdal svůj hlas Jugoslávské radikální unii (JRZ). Život v tehdejší Lublani, která byla centrem Drávské banoviny, odrážel dynamiku i napětí celého království. Jako člověk ze střední třídy Mulec pravděpodobně zažíval kulturní rozkvět města, které pod taktovkou architekta Jože Plečnika právě měnilo svou tvář v moderní metropoli. Tato vrstva obyvatelstva byla páteří tehdejšího hospodářství, tvořenou úředníky, obchodníky a drobnými podnikateli, kteří hledali především stabilitu v národnostně roztříštěném státě. Jeho rozhodnutí volit v roce 1938 Jugoslávskou radikální unii (JRZ) nebylo náhodné. JRZ, vedená Milanem Stojadinovićem, dominovala tehdejší politické scéně slibem ekonomické modernizace a udržením jednoty Jugoslávie pod heslem „jednoho krále a jednoho národa“. Pro mnohé Slovince byla tato strana také pragmatickou volbou, jak si zajistit vliv v bělehradské vládě, přičemž klíčovou roli v rámci unie hrála Slovinská lidová strana pod vedením Antona Korošece. Konec 30. let však přinesl stín hrozícího konfliktu. Zatímco se Mulec a jeho vrstevníci snažili udržet standardy měšťanského života, politická situace v Evropě se radikalizovala. Podpora JRZ v roce 1938 byla pro mnohé volbou „menšího zla“ nebo sázkou na silný stát v době, kdy se na hranicích formovala expanzivní politika sousedního Německa a Itálie, které měly o slovinské území značný zájem. Mulecův příběh je tak mikrokosmem osudu celé generace, která věřila v možnost klidného rozvoje v rámci jugoslávského celku. Jen o tři roky později, v dubnu 1941, byla tato stabilita brutálně ukončena invazí sil Osy, která Lublaň rozdělila a navždy změnila společenské uspořádání, do něhož lidé jako Halim Mulec vkládali své naděje.

Další informace: 11th Street, 13. pennsylvánský pluk.