Har Parikh

Har Parikh byl akolytou kultu thugů v indickém knížecím státě Pankot během 30. let 20. století. Parikh nepocházel z urozených poměrů, ale jeho oddanost mahárádžovi a tajnému bratrstvu mu brzy vynesla postavení, které vzbuzovalo strach i mezi jeho nejbližšími. Jako akolyta měl na starosti rituální přípravy v hlubinách podzemních katakomb, kde se pod nánosem staletí probouzely k životu temné síly, o nichž si zbytek britské Indie myslel, že jsou již dávno vyhlazeny. Jeho role byla klíčová zejména při ceremoniích zasvěcených bohyni Kálí. Traduje se, že Har Parikh ovládal umění neviditelného pohybu a dokázal se proplížit i těmi nejstřeženějšími tábory, aby na krk oběti přiložil rituální hedvábný šátek rumal. Právě v Pankotu, pod dohledem velekněze Mola Rama, se Parikh stal jedním z hlavních architektů obnovy vlivu Thuggee v regionu. Mnozí historici se domnívají, že Parikh byl spojkou mezi palácem a dělníky v dolech, kde byly za otřesných podmínek hledány ztracené Sankarské kameny. Jeho vliv sahal daleko za hranice rituálních vražd; byl to stratég, který využíval strach k ovládání místního obyvatelstva a k zajištění absolutního mlčení o tom, co se skutečně děje v hlubinách pod palácem. Osud Hara Parikha zůstává zahalen tajemstvím. Po pádu kultu v roce 1935, kdy britské úřady a nečekaná intervence amerického archeologa rozbily struktury v Pankotu, zmizely o Parikhovi veškeré úřední záznamy. Někteří tvrdí, že zahynul v plamenech podzemních šachet, jiní věří, že unikl do džungle, aby v jiném koutě subkontinentu vyčkal na další krvavý úplněk.

Další informace: 1503, 116. illinoiský pěší pluk.