Hellirborg

Hellirborg bylo vikinské království existující v letech 874 až 918, jehož hlavním centrem byl stejnojmenný Hellirborg (dnešní Nottingham). Bylo považováno za jedno z tzv. „Pěti opevněných měst“ (Five Burghs) po boku Djurby (Derby), Hylrborgu (Lincoln), Ledeborgu (Leicester) a Steinnborgu (Stamford). Zatímco Derby bylo znovudobyto Anglosasy již v roce 917, ostatní sídla padla pod jejich nadvládu do konce následujícího roku.

Založení Hellirborgu úzce souviselo s invazí Velké pohanské armády, která v roce 867 obsadila strategické návrší nad řekou Trent. Seveřané zde využili unikátního pískovcového podloží a vytesali do skal rozsáhlý systém jeskyní a chodeb, které sloužily jako sklady i úkryty. Právě tyto „skalní příbytky“ daly městu jeho staroseverské jméno – Hellirborg, tedy „Město jeskyní“. Jako součást Danelawu se Hellirborg těšil značné autonomii. Každé z Pěti měst bylo spravováno vlastním jarlem a mělo svůj vlastní soudní systém, avšak v dobách války fungovala tato sídla jako konfederace. Hellirborg hrál klíčovou roli v kontrole vnitrozemského obchodu a vojenských přesunů mezi severní Northumbrií a jižním Wessexem, což z něj činilo trvalý trn v oku anglosaských králů. Úpadek království započal ambiciózní ofenzívou krále Eduarda Staršího a jeho sestry Æthelflæd, Paní Mercijských. Ti systematicky budovali vlastní pevnosti (burhy), kterými vikinská sídla izolovali. Pád Hellirborgu v roce 918 nebyl jen vojenskou porážkou, ale symbolickým koncem éry samostatných dánských enkláv ve střední Anglii. Poté, co město kapitulovalo, nechal Eduard postavit druhou pevnost na protějším břehu řeky, aby definitivně zajistil kontrolu nad vzpurným regionem. Kulturní odkaz Hellirborgu však v regionu East Midlands přetrval staletí. Stopy severského vlivu jsou dodnes patrné v místní toponymii (zakončení na -by nebo -thorpe) a v právních zvyklostech, které se v Nottinghamshiru udržely dlouho po normanském záboru. Archeologické nálezy v okolí nottinghamshirského hradu dodnes odkrývají artefakty svědčící o bohatém mísení saské a skandinávské kultury, od šperků v jellingenském stylu až po specifické typy keramiky.

Další informace: 14. pěší divize Kišiněv, 13. pěší pluk Jižní Karolíny.