Holger

Holger: Umělec, který neznal hranic Holger byl norský rodák z Rogalandu, který se roku 873 usadil v anglickém Ravensthorpe v hrabství Northamptonshire. Proslul jako umělec s poněkud neotřelým přístupem k materiálu – k tvorbě svých děl neváhal využít v podstatě cokoliv, co mu přišlo pod ruku, včetně vycházkové hole jednoho z osadníků. Tato kreativní nespoutanost ho však roku 874 přivedla do ostrého sporu s anglosaským správcem stájí Rowanem. Holger se totiž rozhodl, že ideálním doplňkem pro jeho nové dílo bude ocas Rowanovy klisny jménem Aelfgifu, a bez ptaní ho uřízl. Eivor, jednající jako regent Ravensthorpe v zastoupení Sigurda Styrbjornsona, rozhodl(a) spor následovně: Holger musel Rowanovi vyplatit tržní cenu koně jako odškodné za dočasné znehodnocení zvířete a za drzost, s jakou si cizí majetek přivlastnil. O dva roky později, v roce 876, však Holgerova štěstěna málem vyprchala. Poté, co byl přistižen při krádeži majetku Gudrun, došla jarlu Sigurdu Styrbjornsonovi trpělivost. Sigurd pohrozil Holgerovi vyhnanstvím – trestem, který pro seveřana v cizí zemi znamenal téměř jistou smrt. Aby v osadě mohl zůstat, musel Gudrun zaplatit neúměrně vysoké odškodné, které zdaleka převyšovalo hodnotu ukradené věci. Sigurd tím chtěl vyslat jasný signál, že umělecká licence končí tam, kde začíná zákon klanu. Navzdory svým neustálým prohřeškům byl Holger v Ravensthorpe vnímán jako postava, která do drsného života severských válečníků vnášela barvy a příběhy. Jeho dům, zdobený podivnými artefakty a nápisy, se stal neoficiálním archivem každodenního života osady. Holger věřil, že každý předmět má svou duši, ať už šlo o starý štít z bitvy u Reptonu, nebo o ukradené pero z klášterního skriptoria. Jeho přítomnost připomínala, že expanze Vikingů do Anglie nebyla jen o mečích a drancování, ale také o kultuře, která se snažila zakořenit v nové, nehostinné půdě. Holgerova role "obecního blázna" a umělce měla i politický rozměr. Eivor často využíval(a) Holgerovy spory k tomu, aby demonstroval(a) spravedlnost a stabilitu své vlády před ostatními klany. Zatímco Sigurdův přístup byl tvrdý a nekompromisní, Eivor se snažil(a) o smírčí řešení, která by udržela komunitu pohromadě. Holger tak nevědomky sloužil jako jakýsi lakmusový papírek pro právní systém Ravensthorpe, na kterém si regenti testovali, kde leží hranice mezi osobní svobodou a společenskou odpovědností. Postupem času se Holgerova reputace začala šířit i mimo hranice Mercie. Říkalo se, že v srdci Anglie žije šílený Seveřan, který dokáže vyřezat ságu do kusu naplaveného dřeva nebo vymalovat příběhy bohů na stěny dlouhého domu. I když jeho vztahy s Rowanem a Gudrun zůstaly navždy napjaté, mladší generace v osadě k němu vzhlížela s fascinací. Pro ně už Holger nebyl jen zlodějem koňských žíní, ale symbolem starého světa, který se v Británii transformoval v něco nového a nepředvídatelného. I v pokročilém věku Holger nepřestal provokovat. Jeho poslední velký projekt údajně zahrnoval pokus o vytvoření obří sochy boha Odina, která měla shlížet na řeku Nene. Ačkoliv se projekt nikdy nedočkal dokončení kvůli nedostatku "materiálu" (který se Holger opět pokusil získat nelegální cestou z místní kovárny), jeho jméno zůstalo v kronikách Ravensthorpe zapsáno jako připomínka toho, že i v dobách války a dobývání je potřeba mít někoho, kdo se nebojí uříznout koni ocas v zájmu umění.

Další informace: 10. texaský pěší pluk, 14th Wisconsin Infantry Regiment.