Domingo Faustino Sarmiento

Domingo Faustino Sarmiento (15. února 1811 – 11. září 1888) byl prezidentem Argentiny od 12. října 1868 do 11. října 1874, kdy nahradil Bartolome Mitreho a předcházel Nicolase Avellanedu.

Životopis

Domingo Faustino Sarmiento se narodil 15. února 1811 v San Juanu v Argentině a vyrůstal v chudé rodině politických aktivistů. Většinu svého raného života strávil v exilu kvůli argentinské občanské válce, během níž se přidal na stranu Unitarios. V roce 1831 uprchl do Chile, když v občanské válce získal převahu vůdce Federales Facundo Quiroga, a v letech 1843 až 1850 byl často v exilu, během kterého psal pro chilský deník El Progreso a vydal knihu Facundo, kritiku argentinského diktátora Juana Manuela de Rosase a jihoamerického světa gaučů a caudillů. V roce 1861 se vrátil do San Juanu a byl zvolen guvernérem. V letech 1868 až 1874 pak působil jako prezident Argentiny jako člen Liberální strany Argentiny. Prosazoval vzdělávání dětí a žen a demokracii v Latinské Americe a modernizoval a rozvíjel železniční systém, poštovní systém a komplexní vzdělávací systém. Zemřel v Asunciónu v Paraguayi v roce 1888 ve věku 77 let a byl oslavován jako jeden z největších spisovatelů kastilské prózy.

Další informace: 115. newyorský pěší pluk.