George W Randolph
George Wythe Randolph: Architekt konfederační obrany George Wythe Randolph (10. března 1818 – 3. dubna 1867) působil jako ministr války Konfederace od 24. března do 15. listopadu 1862. V úřadu vystřídal Judaha P. Benjamina a jeho nástupcem se stal James Seddon. Životopis George Wythe Randolph se narodil roku 1818 v Charlottesville ve Virginii jako syn Thomase Manna Randolpha mladšího. Skrze svou matku byl vnukem jednoho z otců zakladatelů, Thomase Jeffersona. Mezi lety 1831 a 1839 sloužil jako kadet u amerického námořnictva, v roce 1840 se stal právníkem a v roce 1849 se usadil v Richmondu. Na počátku americké občanské války byl členem delegace, které se nepodařilo přesvědčit prezidenta Abrahama Lincolna k vyklizení federálních pevností na jihu USA. Následně vstoupil do armády Konfederace v hodnosti plukovníka a bojoval v bitvě u Big Bethel. Od března do listopadu 1862 zastával post ministra války, kde dohlížel na posilování obrany jihu a západu Konfederace. Kvůli onemocnění tuberkulózou na svou funkci rezignoval a odešel s rodinou do exilu v Anglii a Francii. Do Virginie se vrátil až v roce 1866. Zemřel o rok později a byl pochován na rodinném hřbitově Jeffersonů v Monticellu. Rozšiřující souvislosti Randolphův přínos pro válečné úsilí Jihu byl zásadní především v oblasti logistiky a legislativy. Právě on byl hlavním autorem prvního zákona o branné povinnosti (Conscription Act) v amerických dějinách, který byl přijat v dubnu 1862. Tímto kontroverzním, ale z vojenského hlediska nezbytným krokem se mu podařilo stabilizovat početní stavy konfederačních vojsk v kritickém období, kdy mnoha dobrovolníkům končily krátkodobé kontrakty. Jako ministr projevoval neobvyklou míru strategického vhledu, když prosazoval koncept "geografického velení". Uvědomoval si, že obrana státu Mississippi a kontrola nad stejnojmennou řekou jsou stejně důležité jako obrana Virginie. Tento postoj ho však často stavěl do opozice vůči prezidentu Jeffersonu Davisovi, který upřednostňoval centralizované rozhodování a soustředil pozornost primárně na východní bojiště. Jeho působení v úřadu bylo také poznamenáno snahou o reformu zásobování a byrokratického aparátu ministerstva. Randolph se pokoušel modernizovat procesy nákupu zbraní a munice v zahraničí, čímž položil základy pro fungování konfederační logistiky po zbytek války. Navzdory krátkému mandátu dokázal vtisknout ministerstvu řád, který jeho nástupci víceméně přejali. Tragickým aspektem jeho života zůstává podlomené zdraví, které mu neumožnilo dokončit rozdělanou práci. Tuberkulóza, kterou trpěl, se v drsných podmínkách válečného Richmondu rychle zhoršovala. Jeho odchod do Evropy nebyl jen útěkem před válkou, ale především zoufalou snahou o léčbu v mírnějším klimatu. I v exilu však zůstával bedlivým pozorovatelem dění ve své vlasti, o čemž svědčí jeho korespondence s dalšími jižanskými emigranty.Další informace: 12. pěší pluk Veliki-Louki, 13. virginská pěchota.