German Federal Election 2017

Německé federální volby 2017: Průlom v politické mapě Německé federální volby 2017 se konaly 24. září 2017 a jejich cílem bylo zvolit členy 19. Spolkového sněmu (Bundestagu). Křesťanskodemokratická koalice CDU/CSU pod vedením Angely Merkelové sice zůstala nejsilnější politickou silou v zemi, nicméně jak unie CDU/CSU, tak sociální demokraté z SPD zaznamenali výrazné ztráty. Tyto hlasy se přelily k pravicově populistické straně Alternativa pro Německo (AfD), která se stala třetí největší stranou v parlamentu, ačkoliv předtím v něm neměla žádné zastoupení. Do lavic se po minulé absenci vrátila také Svobodná demokratická strana (FDP) se ziskem 80 křesel. Žádná ze stran nedokázala získat absolutní většinu v žádné ze spolkových zemí a pro SPD byly tyto volby historickým debaklem – se ziskem pouhých 20 % hlasů šlo o jejich nejhorší výsledek od konce druhé světové války. Výsledky v kostce Parametr 1. strana 2. strana 3. strana 4. strana 5. strana 6. strana Název strany CDU/CSU SPD AfD FDP Die Linke Zelení Původní křesla 311 193 0 0 64 63 Získaná křesla 246 153 94 80 69 67 Změna ↓ 65 ↓ 40 ↑ 94 ↑ 80 ↑ 5 ↑ 4 Exportovat do Tabulek Širší politické souvislosti a důsledky Vstup AfD do Bundestagu představoval zásadní zlom v poválečné politické kultuře Německa. Poprvé od 50. let se do parlamentu dostala formace napravo od bloku CDU/CSU, což výrazně zkomplikovalo proces sestavování vlády. Tradiční strany musely reagovat na vzestup témat, jako je migrační politika a kritika Evropské unie, která rezonovala zejména v nových spolkových zemích (bývalé NDR), kde se AfD stala dominantní silou. Povolební vyjednávání se stala jedněmi z nejdelších v historii moderního Německa. Původně zamýšlená „Jamajská koalice“ (CDU/CSU, FDP a Zelení) zkrachovala po odchodu liberálů z FDP od jednacího stolu s památným výrokem Christiana Lindnera, že „je lepší nevládnout než vládnout špatně“. To uvrhlo zemi do měsíců nejistoty, během nichž se zvažovaly i předčasné volby nebo menšinová vláda. Nakonec se po silném tlaku prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera podařilo obnovit tzv. Velkou koalici (GroKo) mezi CDU/CSU a sociálními demokraty. Pro SPD to bylo bolestivé rozhodnutí, neboť strana původně po volebním neúspěchu ohlásila odchod do opozice, aby mohla obnovit svou identitu. Členská základna však nakonec v referendu těsně schválila vstup do vlády v zájmu stability země a Evropy. Éra čtvrtého kabinetu Angely Merkelové, která z těchto voleb vzešla, byla charakterizována postupným ústupem kancléřky z čela strany a přípravou na předání moci. Volby v roce 2017 tak dnes historici vnímají jako počátek konce „éry Merkelové“ a transformaci německého stranického systému z modelu dvou velkých lidových stran směrem k mnohem roztříštěnější politické krajině, což se naplno projevilo i v následujících letech, kdy se do čela země nakonec postavil Friedrich Merz.

Další informace: 13. don-kozácký generálpolní maršál vévoda Kutuzov Smolenský pluk.