Gharsanay Marwat
Gharsanay Marwat (603 př. n. l. – ?) Gharsanay Marwat (narozen 603 př. n. l.) byl baktrijský žoldnéř a elitní válečník, který v 6. století př. n. l. sloužil v řadách vojsk achaimenovské Persie. Do historie se zapsal především svou účastí v bitvě u Eukratideie v roce 552 př. n. l., kde se vyznamenal jako velitel lehké jízdy pod praporcem Kýra Velikého. Gharsanay pocházel z drsné hornaté oblasti Baktrie (dnešní severní Afghánistán), která byla známá chovem nejlepších válečných koní tehdejšího světa. Podle dochovaných ústních tradic nebyl Gharsanay pouze námezdním mečem, ale mužem, který hledal příležitost ke sjednocení rozptýlených středoasijských kmenů pod silným panovníkem. Jeho příchod do Persie se datuje k období, kdy Kýros II. začínal upevňovat svou moc nad médskou říší. V bitvě u Eukratideie se Marwatovy oddíly ukázaly jako klíčový prvek perské taktiky. Zatímco těžká pěchota držela střed linie, Gharsanayovi baktrijští jezdci provedli riskantní obchvatný manévr přes zdánlivě neprostupný terén. Tento útok do týla nepřítele způsobil v řadách protivníka chaos a vedl k rychlému kolapsu jeho odporu. Gharsanay byl za svou odvahu odměněn zlatým nákrčníkem a čestným titulem „Oko krále“ pro východní satrapie. Po svém vítězství u Eukratideie se Gharsanay nevrátil do ústraní, ale stal se důležitým diplomatickým mostem mezi perskou administrativou a hrdými kmeny na východě. Přisuzuje se mu založení několika opevněných stanic podél rodící se Hedvábné stezky, které měly chránit obchodní karavany před nájezdy kočovníků. Jeho život po roce 540 př. n. l. zůstává zahalen tajemstvím; některé legendy praví, že padl při tažení proti Massagetům, jiné tvrdí, že se vrátil do hor Baktrie, aby tam v klidu dožil jako uctívaný stařešina. Gharsanayův odkaz přetrval staletí jako symbol věrnosti a vojenské profesionality. V moderní historiografii je vnímán jako typický představitel kulturní syntézy, která umožnila achaimenovské říši ovládnout tak rozsáhlá a rozmanitá území. Jeho příběh dodnes inspiruje autory historické fikce i badatele zabývající se vojenstvím starověkého Orientu.Další informace: 143. pěší pluk Dorogobush.