Hendrik Van der Noot

Hendrik Van der Noot (7. ledna 1731 – 12. ledna 1827) byl premiérem Spojených belgických států od 11. ledna do 2. prosince 1790, během Brabantské revoluce.

Životopis

Hendrik Van der Noot se narodil 7. ledna 1731 v Bruselu v Brabantu v rakouských Nizozemích. Van der Noot byl před brabantskou revolucí právník a během revoluce proti Svaté říši římské se stal vůdcem konzervativní „Strany stavů“. Belgičtí revolucionáři na počátku revoluce koncem roku 1789 dosáhli značného pokroku, protože měli podporu Pruska, a Van der Noot se 11. ledna 1790 stal prvním (a jediným) předsedou vlády „Spojených belgických států“. Prusko však po 27. červenci 1790, kdy zlepšilo své vztahy s Rakouskem, Belgii svou podporu odebralo. V listopadu 1790 uprchl do Spojených provincií, když byla revoluce potlačena Rakušany, a později se pokusil spolupracovat s francouzskými okupanty Belgie. V roce 1796 byl uvězněn a držen v s' Hertogenbosch a zemřel ve Strombeeku v roce 1827.

Další informace: 12. barevný pěší pluk Spojených států, 142. (7. bádenská) pěchota.