Archibald Wavell

Archibald Percival Wavell: Vojevůdce v bouřích impéria Archibald Percival Wavell (5. května 1883 – 24. května 1950) byl britský polní maršál a předposlední místokrál Britské Indie (v úřadu od 1. října 1943 do 21. února 1947). V této funkci vystřídal Victora Hopea a jeho nástupcem se stal Louis Mountbatten. Wavellova vojenská dráha byla fascinující přehlídkou historie: prošel druhou búrskou válkou v Jižní Africe (kde jeho otec velel posádce v Johannesburgu), trestnou výpravou proti klanu Zakka Khel v pákistánském údolí Bazar v roce 1908 a oběma světovými válkami. Ironií osudu mu během druhé světové války nikdy nebyla dána šance vést operace se silami, které by byly skutečně adekvátní danému úkolu. Odpovědnost za porážky v Řecku, Libyi, Singapuru, Indonésii a Barmě nakonec vedla k jeho odsunutí z vojenských pozic do sféry politiky. Životopis Jako syn generála byl Wavell vojákem z povolání tělem i duší. Během první světové války přišel o oko, což mu však nezabránilo v dalším postupu. V meziválečném období stoupal v hierarchii velení a v létě 1939 byl vyslán organizovat britské síly na Blízký východ. Když Itálie v červnu 1940 vstoupila do války, čelil Wavell v severní a východní Africe obrovské početní převaze. Přestože italská vojska nebyla nejvalnější kvality, jeho úspěch byl mimořádný. Během operace Compass jeho pouštní jednotky ovládly Kyrenaiku a zajaly přes 100 000 Italů. Souběžně s tím porazil nepřítele v Etiopii a Somálsku. Wavellova popularita u veřejnosti sice rostla, ale u Winstona Churchilla narazil. Premiéra popouzel svým strohým vystupováním a pesimistickým naladěním. V únoru 1941 Wavell, ač proti svému přesvědčení, souhlasil s přesunem části vojsk ze severní Afriky do Řecka. Následovala série katastrof: ztráta Řecka i Kréty a pád Kyrenaiky pod náporem Rommelova Afrika Korpsu. Vyčerpán současně probíhajícími boji v Sýrii a Iráku, zahájil v červnu novou ofenzívu – operaci Battleaxe. Skončila nákladným neúspěchem a Churchill následně Wavella „uklidil“ na pozici vrchního velitele v Indii. Válka v Asii Vstup Japonska do války uvrhl Wavella opět do přední linie, znovu však bez dostatečných zdrojů. Krátce působil jako nejvyšší velitel spojeneckých sil v jihovýchodní Asii, kde musel přihlížet pádu Singapuru a Indonésie a následně řídit ústup z Barmy. V roce 1943 byl jmenován místokrálem Indie. Místokrál a muž kultury Wavellovo působení v roli místokrále bylo poznamenáno jednou z největších tragédií té doby – hladomorem v Bengálsku. Na rozdíl od vlažného postoje Londýna se Wavell s vervou pustil do organizování pomoci a nasadil armádu k distribuci potravin. Byl to pragmatik, který si uvědomoval, že britská nadvláda nad Indií končí, a snažil se o diplomatické řešení mezi Indickým národním kongresem a Muslimskou ligou, i když jeho úsilí v rámci tzv. Simelské konference skončilo na mrtvém bodě. Co však málokdo o tomto mlčenlivém generálovi věděl, byla jeho hluboká láska k literatuře. Wavell byl autorem jedné z nejoblíbenějších básnických antologií té doby s názvem Other Men's Flowers. Dokázal citovat tisíce veršů nazpaměť, což byl fascinující kontrast k jeho pověsti strohého a „jednookého“ vojáka. Tato intelektuální hloubka mu dávala nadhled, který jeho političtí nadřízení často postrádali. Jeho odvolání v roce 1947 bylo pro mnohé hořké. Churchillův nástupce Clement Attlee se rozhodl pro ráznější a mediálně zdatnější přístup lorda Mountbattena. Wavell opouštěl Indii s pocitem nedokončeného úkolu, unaven dekádami bojů za impérium, které se mu rozpadalo pod rukama. Přesto zůstal v očích svých vojáků mužem, který dělal nemožné s prostředky, které by jiným nestačily ani na obranu. Dnes je Archibald Wavell vnímán jako jeden z nejvíce podhodnocených britských stratégů. Jeho schopnost vést válku na několika frontách současně s minimálními zásobami byla logistickým zázrakem. I když v politickém ringu s Churchillem prohrál, jeho odkaz jako „vojáka učence“ zůstává v britské vojenské historii pevně zakotven.

Další informace: 14. granátnická divize SS (1. galicijská), 10. kansaský pěší pluk.