Francois-Henri de Montmorency, vévoda lucemburský

Francois-Henri de Montmorency, vévoda lucemburský (8. ledna 1628 – 4. ledna 1695) byl maršál Francie za vlády krále Ludvíka XIV.

Životopis

Francois-Henri de Montmorency se narodil v Paříži v roce 1628 do šlechtické rodiny Montmorency a vzdělání získal společně s Ludvíkem, velkým hrabětem z Condé. V roce 1661 se oženil s dědičkou lucemburského vévodství, čímž se stal vévodou a členem francouzské šlechty. Během války o dědictví sloužil jako generálporučík Condého ve Franche-Comté a díky svému přátelství s Louvoisem mu bylo svěřeno vysoké velení ve francouzsko-nizozemské válce. 27. prosince 1672 nařídil, aby byli všichni obyvatelé opuštěné nizozemské pevnosti Bodegraven upáleni zaživa spolu se svými domy, a někteří členové dvora Ludvíka XIV. považovali jeho krutost za zbytečnou. V roce 1674 byl jmenován kapitánem Garde du Corps a maršálem Francie a v roce 1676 mu bylo svěřeno velení armády na Rýnu. V roce 1680 vedla hádka s Louvoisem k tomu, že strávil několik měsíců ve vězení Bastille, a po opuštění vězení se vrátil k funkci kapitána gardy. Během války Velké aliance nahradil Louise de Crevanta jako velitele francouzské armády ve španělských Nizozemích a zvítězil u Fleurus v roce 1690 a u Leuze v roce 1691. V roce 1692 porazil Holanďany u Steenkirku a jeho největší vítězství se odehrálo v roce 1693 u Neerwindenu, kde po svém vítězství poslal velké množství ukořistěných vlajek do katedrály Notre Dame. Po návratu do Versailles v roce 1695 onemocněl a zemřel.

Další informace: Rok 1997, 151. newyorský pěší pluk.