Gnaeus Pompeius Magnus
Gnaeus Pompeius Magnus (29. září 106 př. n. l. – 28. září 48 př. n. l.) byl konzulem Římská republika od 70 do 69 př. n. l., 55 do 54 př. n. l. a od 52 do 51 př. n. l., guvernérem Hispania Ulterior od 58 do 55 př. n. l. a členem First Triumvirate (vedle Marcus Licinius Crassus a Julius Caesar) od 60 do 53 př. n. l. Pompey byl jedním z Řím's greatest generals and politicians, but, in a civil war between his conservative Optimates and Caesar's populist Populares from 49 to 45 př. n. l. byl poražen u Battle of Pharsalus a byl zavražděn po útěku do Egypt.
Biography
Gnaeus Pompeius Magnus se narodil v Picenu, Italia, Roman Republic v roce 106 př. n. l., syn Pompeius Strabo. Přestože pocházel z bohaté rodiny, projevoval dynamický oportunismus samorosta. Sulla's return from Asia v roce 83 př. n. l. obnovila občanskou válku s Gaius Marius' bývalými příznivci. Pompeius si na vlastní náklady vybudoval armádu a vedl ji energicky na podporu Sully. Když byl Sulla dosazen jako diktátor v Římě, Pompeyovou odměnou bylo velet nejprve v Sicílie a poté v North Africa.
Po Sullově odchodu do důchodu v roce 80 př.n.l. zůstal Pompey aktivním stoupencem status quo proti různým revoltám. Po dobu pěti let vedl kampaň v Španělsko, porážka sil povstaleckého generála Sertorius. Vrátil se do Itálie v roce 71 př.n.l. v čase, aby si z velké části připsal zásluhy za rozdrcení ' slave revolta. Pompey byl po boku Marcus Licinius Crassus následujícího roku jmenován konzulem a stal se populárním hrdinou. Potvrdil svou pověst očištěním Mediterranean of pirates v organizovaném, rozsáhlém námořním tažení v letech 67-66 př. n. l. Následovalo čtyřleté tažení v Asii. Tam rozdrtil dlouhodobého nepřítele Říma, krále Mithridates VI of Pontus, and took Jerusalem.
Po návratu do Říma v roce 61 př. n. l. slavil Pompeus velkolepý triumf, který znamenal vrchol jeho slávy. Poté ukončil tažení a usadil se na velitelskou roli v římské politice jako jeden z triumvirátu s bohatým Crassem a mladším partnerem Julius Caesar. Smrt Crassa v roce 53 př. n. l. a vzestup Caesara díky jeho vítězstvím v Galie připravily scénu pro obnovenou občanskou válku. Když Caesar v roce 49 př. n. l. napadl Itálii, Pompeius se nepokusil bránit Řím, ale stáhl se přes Adriatic až Makedonie. Tam nemoudře svedl bitvu u Pharsalus a byl poražen.
Uprchl do Egypt ale když přistál, byl zavražděn Lucius Septimius na rozkaz Ptolemaios XIII, který se obával Caesarova hněvu, pokud by poskytl útočiště prchajícímu generálovi. Po zavraždění Pompeye předali pachatelé jeho uťatou hlavu a pečeť Juliu Caesarovi. V reakci na to nechal Caesar vrahy popravit, protože měl v plánu být milosrdný ke svému zeti.