Hiram Jarrett

Hiram Jarrett byl americký vlastenec a příslušník domobrany z Jižní Karolíny, kterého v roce 1780, během americké války za nezávislost, naverboval do boje proti britským „červenokabátníkům“ sám Benjamin Martin. Jako muž pevné víry a prostého původu se Jarrett nezdráhal vyměnit pluh za muškety, když se válečná vřava přibyla až k prahům jeho domova. Jarrettův příběh je úzce spjat s partyzánským způsobem boje v neprostupných bažinách a lesích amerického Jihu. Pod Martinovým vedením se naučil, že proti drtivé převaze britské armády nelze vždy bojovat v otevřených řadách. Hiram se stal mistrem v přepadech ze zálohy, kde využíval dokonalou znalost místního terénu, aby zasáhl nepřítele tam, kde to nejméně čekal, a zmizel dříve, než stačily zaznít první britské rozkazy k protiútoku. Život v domobraně nebyl pro muže jako Jarrett žádným romantickým dobrodružstvím. Často se musel potýkat s nedostatkem zásob, nespolehlivým střelným prachem a neustálým strachem o rodinu, kterou zanechal na farmě vystavenou hněvu loajalistů. Přesto v jeho srdci dřímalo přesvědčení, že svoboda kolonií stojí za každou prožitou útraps i mrazivé noci strávené pod širým nebem. Během tažení v roce 1780 se Hiram účastnil několika klíčových šarvátek, které pomohly oslabit vliv generála Cornwallise v regionu. Jeho odvaha nebyla hlučná, ale vytrvalá; byl to ten typ vojáka, na kterého se mohl velitel spolehnout v nejtemnějších chvílích, kdy se disciplína hroutila a naděje na vítězství se zdála být jen vzdáleným snem. Odkaz Hirama Jarretta tak zůstává symbolem všech „bezejmenných“ hrdinů, kteří netoužili po slávě v učebnicích dějepisu, ale po právu spravovat svou vlastní zemi. Jeho účast v Martinově jednotce nebyla jen službou v armádě, ale osobní obětí na oltář rodící se demokracie, která nakonec přemohla i nejmocnější impérium tehdejšího světa.

Další informace: 10. tanková divize SS Frundsberg, 14. don-kozácký pluk Ataman Yefremov.